V tomto dílu se budeme zabývat tím, co učinit, když nám policista nebo strážník sděluje, že má podezření, že byl spáchán přestupek.
Přestupek vs. skutek
Možná jste někdy slyšeli od policajta větu „Pane řidiči, dopustil jste se přestupku.“
Mnoho lidí si myslí, že v tomto okamžiku je konec, že něco udělal a že ho chytili, takže je to v prdeli. Opak je pravdou. Tím, že policajti někoho vyfotili, změřili, spatřili při něčem, o čem si policajti myslí, že by to možná mohl být přestupek, to teprve začíná. Proč je tomu tak? Má to dva důvody.
V právním státě existuje pouze jeden orgán, který je způsobilý s konečnou platností rozhodnout o vině, a to je soud. Všechny ostatní formy rozhodnutí, které v přestupkových řízeních přicházejí v úvahu (policajt na místě, úřad ve správním řízení) jsou podmíněny tím, že v nějakém okamžiku jejich právní výklad občan akceptuje. Pokud tedy policajt nebo dokonce strážník říká, že se občan něčeho dopustil, je to jen jeho názor, více nebo méně, z praxe víme že spíše méně, podložený právní argumentací. To rozhodně akceptovat nemusíme.
Neinformovaná veřejnost také příliš nerozlišuje mezi přestupkem a skutkem. To, co policajti viděli nebo zaznamenali, bylo jednání, v jehož důsledku se stal nějaký skutek. Aby se z něho stal přestupek, musí být s přiměřou jistotou prokázáno několik věcí. Například co bylo spácháno, kdo to spáchal, jakou formou to zavinil nebo na jaký právní zájem tím útočil. Přestupkem také může být jen takové jednání, které je jako přestupek výslovně označeno v zákoně. Poslední věc, kterou je třeba mít na vědomí je, že jste nevinen, dokud vám není prokázána vina a v okamžiku jednání s policistou jste ve statutu podezřelého, nikoli však viníka.
Aby se podezření proměnilo v obvinění a obvinění se proměnilo ve výrok o vině, je evidentně potřeba nějaké dokazování. Policista vám to samozřejmě takto neřekne. Bude říkat něco jako „dopustil jste se přestupku“ a „ukládám vám pokutu“ a vůbec se bude celou věc postavit tak, že o ni není sebemenších pochyb.
Pokud vám tedy policista něco takového sděluje, máte na vybranou z následujících alternativ:
1. Podpis příkazového bloku
Můžete to akceptovat a zaplatit pokutu, tedy převzít příkazový blok. Starý přestupkový zákon to nazýval „blokovým řízením“, ale nový zákon o odpovědnosti za přestupky č. 250/2016 Sb. (dále jen ZOP) pracuje s pojmem „příkazový blok“. Právní institut, který umožňuje vybírat pokuty na místě, se nazývá „příkaz na místě“ a může je popsán v §§ 90 – 92 ZOP.
Důležité je, abyste věděli, že podpisem příkazového bloku obviněným se příkaz na místě stává pravomocným a vykonatelným rozhodnutím. Kromě zcela specifických případů se proti němu nelze odvolat ani dosáhnout jiného opravného prostředku. O tomto je policie nebo správní orgán řidiče povinen poučit (§ 92 odst. 2 pís. l) ZOP)
Policajti, strážníci a úředníci příliš nestojí o to, abyste věděli, že s příkazem na místě můžete nesouhlasit. V novém zákoně o odpovědnosti za přestupky je to proto trochu schované, nicméně je to tam. § 91 odst. 1 zákona říká, že správní orgán může příkazem na místě uložit
pouze napomenutí nebo pokutu, pokud obviněný souhlasí se zjištěným stavem věci, s právní kvalifikací skutku, s uložením pokuty a její výší a s vydáním příkazového bloku.
To samozřejmě platí nejen pro správní orgány, ale i pro policii a strážníky, jejichž oprávnění vybírat pokuty příkazem na místě zužuje § 91 odst. 2.
Samotná skutečnost, že přestupek je spolehlivě zjistěn nebo to alespoň policajt usilovně tvrdí, tady nehraje žádnou roli. Občan je ten, kdo může nesouhlasit a tím pádem drží konec lana. Bez vašeho souhlasu nelze na místě pokutu vybrat, ani kdyby se policejní orgán na hlavu stavěl.
Jaká je právní logika takového ustanovení? V případě, že je řidič ochoten zaplatit na místě se má za to, že řidič si je svého jednání vědom a nečiní je sporným, a to v žádném ohledu, tedy pokud jde o věc samu, její zavinění i výši sankce. Pro všechny ostatní případy je tu správní řízení.
Situaci neusnadňuje, že policie není povinna vám na místě jakékoli důkazy předložit, abyste se ubezpečili, jaké důkazy to jsou a co jste tedy udělal. Toho v minulosti policisté i strážníci opakovaně zneužili a vybírali pokuty za něco, k čemu neexistoval vůbec žádný důkaz. Například dávali pokuty za rychlost, ale vůbec neměli radar. Z nepochopitelných důvodů se tomu řidiči podvolili.
Příkazem na místě lze uložit pokutu nejvýše 10 000 Kč.Příkazem na místě také nelze projednat závažné přestupky, které jsou taxativně v zákoně uvedeny. Městské a obecní policie jsou ze zákona dále omezeny v tom, jaké přestupky smějí strážníci řešit na místě (§ 91 odst. 2 pís. e) ZOP)
Naprosto zásadní je, že v případě řešení přestupku na místě ztrácíte veškerou možnost řádných opravných prostředků. Pokutu nelze později rozporovat, a to ani v případě, že jste byli v právu a zjistíte po později. Jedinou praktikovatelnou výjimkou je nulita aktu. Existují sice mimořádné opravné prostředky, jako je obnova řízení, na ty se však podařilo dosáhnout jen ojediněle.
Na webu ochránce práv lze například najít zprávu o šetření z roku 2012 popisující případ řidiče, který zaplatil na místě pokutu za to, že neměl zapnuté pásy, protože byl stresovaný policejní hlídkou. Dodatečně si vzpomněl, že má lékařské potvrzení, díky kterému se na něj povinnost mít zapnuté pásy nevztahovala. Nicméně ani v tom případě se obnovení řízení o pokutě nezdařilo.
Poměrně častá je situace, kdy se řidič nechá zmást a ačkoli zamýšlel přestupek na místě neřešit a využít svého práva na spravedlivý proces ve správním řízení, nějakým trikem mu policie nanutila blok na tzv. BPNN (bloková pokuta na místě nezaplacená). BPNN existuje pouze pro případ, že u sebe řidič nevozí peníze odpovídající např. průměrnému příjmu za týden, protože pokuty v silničním fašismu jsou prostě takové. Převzetí příkazového bloku na BPNN se co do právních následků zcela rovná převzetí příkazového bloku a úhrady pokuty na místě.
Příkazový blok je cenina a vydává je ministerstvo financí. Příkazový blok má dvojí podobu, pro pokutu na místě zaplacenou a pro pokutu na místě nezaplacenou, a má tři části označené A, B a C. Pokutový blok vypadá takto:
Rozsudek NSS 3 As 58/2007 – 117 o nemožnosti obnovy řízení blokově vyřešeného přestupku
Rozsudek NSS 9 As 2/2011-93 – přezkoumatelnost podpisu na pokutovém bloku, pravděpodobně falšování podpisu příslušníky PČR
2. Nezaplatit pokutu a trvat na projednání ve správním řízení
Když se rozhodnete pokutu neplatit a nechat přestupek projednat úřad ve správním řízení, pak:
– pokuta, kterou tam můžete dostat, bude vyšší
– v případě neúspěchu budete muset zaplatit paušální náhradu nákladů správního řízení, která je v řízení o přestupku stanovena paušálně a v současné době ve výši 1000 Kč
– budete muset investovat něco času na účast v jednání a nastudování postupu, případně budete muset požádat o pomoc někoho, kdo se v tom vyzná
výměnou za to:
– máte možnost činit tvrzení a navrhovat důkazy ve svůj prospěch, stejně jako rozporovat důkazy proti vám, se kterými se smíte v plném rozsahu seznámit
– máte možnost odvolání či přezkoumání soudem, případně dalších mimořádných opravných prostředků
– máte možnost nechat se zastupovat zmocněncem, což může být právník, firma zabývající se pomocí řidičům v přestupkovém řízení, Umumbu Membe, váš dobrý kamarád ze Zimbabwe a další
– máte možnost operovat v šedé zóně (aktivní management délky řízení, vyvolávání důkazní nouze apod.)
Vaše situace je tedy taková, že se během několika málo minut, pouze s částečnými informacemi, které vám policie naservíruje a případně překroutí, bez perfektní znalosti poměrně komplexní problematiky dopravního a správního práva a bez možnosti nezávislé konzultace rozhodujete, zda zaplatíte pokutu nebo zda budete trvat na projednání ve správním řízení.
Doporučení
Nikomu nedoporučuji, aby souhlasil s vyřešením jakéhokoli přestupku na místě a podepsal příkazový blok.
K podobnému, byť méně kategoricky formulovanému závěru dospěl veřejný ochránce práv Varvařovský v roce 2010:
„Jestliže má řidič jakékoli výhrady k ukládané blokové pokutě, může s jejím uložením nesouhlasit. V takovém případě policista sepíše záznam o události a věc pak projedná příslušný obecní úřad ve správním přestupkovém řízení. Pokud řidič s blokovou pokutou souhlasí a teprve později ho chce odvolat, téměř nikdy neuspěje.
Ani nesouhlas s blokovou pokutou a volba správního řízení však není bez rizika. Jestliže totiž bude v řízení prokázána vina řidiče, uložená sankce bude zpravidla vyšší než bloková pokuta a řidič navíc zaplatí i náklady správního řízení. Ochránce proto doporučuje řidičům, aby vždy dobře zvážili situaci, v níž se nacházejí a přestupek, kterého se měli dopustit.
Na ochránce se často obracejí lidé, kteří napadají uloženou blokovou pokutu a zpochybňují svůj na místě projevený souhlas s jejím uložením. Obvykle argumentují stresem a autoritou uniformy, uvádějí, že nevěděli, že mohou blokovou pokutu odmítnout a trvat na projednání věci ve správním řízení. Časté je i tvrzení, že policista „hrozil“ správním řízením, pokud blokovou pokutu odmítnou, a zmiňoval horní sazbu pokuty, kterou lze v takovém řízení za daný přestupek uložit.“
Určitá velmi chatrná procesní ochrana, kterou poskytuje správní řízení, může přijít náramně vhod. Praxe ukázala, že zhruba 60% veškerých pokut v dopravních věcech v ČR je uděleno nezákonně, například na základě pochybných důkazů nebo zcela bez důkazů, na základě procesně vadných řízení apod. V praxi se odehrály případy, kdy policisté požadovali pokutu, ale vůbec neměli žádné důkazy nebo byly důkazy takové, že by ve správním řízení vůbec neobstály.
V čem je zakopaný pes? V tom, že jednotliví policisté jsou svými nadřízenými motivováni, aby vybrali co nejvíce pokut na místě. To má pro policii několik pozitivních efektů. Jeden z nich je, že ministerstvo financí každoročně organizuje transfer části prostředků, které stát na pokutách vybere, zpět do rozpočtu policie, která si za to nakoupí například měřící a sledovací techniku. Dále může policie formou publikování bombastických čísel o počtu vybraných pokut vytvářet dojem, že její represívní akce jsou pro bezpečnost každodenního provozu nezbytné a bez nich, potažmo bez policie jako celku bychom se neobešli.
Dále v praktické části rozebereme jednotlivé postupy, jakými se policisté pokoušejí dobrat k výběru pokuty příkazem. Paleta úskoků policie je velmi široká, jejich pravomoci enormní a běžný řidič se na ně nemůže připravit. Policie je na místě ve výhodě, protože policisté mají v jednání s řidiči praxi, procházejí školeními a jejich nadřízení je nezřídka vedou k tomu,že si mohou dovolit cokoli a vždy jim to projde. Umějí využít pocit moci, který jim dává postavení úřední osoby, uniforma a zbraň k tomu, aby dosáhli toho, co potřebují, tedy vás zkasírovat a dostat čárku v kvantitativně-výkonovém hodnocení zvaném „čárkovací systém“.
Všechny tyto problémy pro vás vymizí, když nebudete řešit přestupek na mistě a nepodepíšete příkazový blok. Právo neřešit přestupek na místě je tedy jediné, co máte skutečně v ruce a proto vás nepřekvapí, že státní moc vyvíjí a prosazuje ve spolupráci s policajty různé postupy, jak vám toto právo omezit nebo sebrat.
Jak to provedu?
Policistovi, který vám sděluje, že má podezření, že jste se dopustil přestupku a navrhuje sankci ve formě pokuty sdělte, že pokutu nezaplatíte a trváte na projednání přestupku ve správním řízení.
Konkrétně může tato věta vypadat takto:
Bude následovat sepsání oznámení o přestupku. Jedná se o papír A5.
- Oznámení přestupku používané PČR
Policisté budou požadovat některé údaje nad rámec toho, co je uvedeno v občanském průkazu nebo dalších dokumentech. Jedná se například o povolání a číslo mobilního telefonu. Tyto údaje policii neposkytujte, tzn. sdělte policistovi, že mu tyto údaje neposkytnete.
Policista vás vyzve, abyste se k přestupku vyjádřil. Na to je v oznámení přestupku vyčleněné místo. Doporučuji do oznámení přestupku nic dalšího neuvádět ani jej nepodepisovat. Ohlídejte pouze, aby policie v oznámení uvedla, že nesouhlasíte a trváte na projednání ve správním řízení. Pokud by se policista z nějakého důvodu zdráhal to tam uvést, uveďte to sami.
Proč doporučuji se k přestupku nevyjadřovat? Oznámení přestupku je sice samo o sobě v dalším řízení nepoužitelné jako důkaz a slouží pouze jako vodítko pro vedení řízení správním orgánem, tedy poskytuje indicie, jakým směrem se má ubírat dokazování. Pokud uvedete v oznámení přestupku nějakou vaši verzi událostí a pak postupem času dojdete k závěru, že v rámci procesní taktiky bude výhodnější některé skutečnosti neuvést nebo naopak na jiné poukázat, bude vám vyjádření v oznámení přestupku zbytečně omezovat manévrovací prostor.
Volný prostor v oblasti pro vyjádření domnělého pachatele každopádně proškrtněte tak, aby do něj policisté nemohli nic dopisovat. Pořiďte si mobilem fotku všeho, na čem je vaše jméno. Pozměňování oznámení přestupku ex post ze strany policie a zejména strážníků je běžné a není trestné, protože jak uvedeno, je to interní a jednostranně vytvořený dokument policie a ta si do něj může uvést, co uzná za vhodné.
Máte dokument podepsat? Je to úplně jedno. Vše potřebné jste již policii řekl a jakékoli další úkony jsou zbytečné. Když připojíte na oznámení podpis, neznamená to, že souhlasíte s tím, co je tam uvedeno.
Policista může požadovat kauci. Postupům týkajícím se kaucí je věnován FSM 4.
Tím by celá akce měla skončit.
Postřehy z praxe
Lze přestupek oddiskutovat?
Podle mě je diskutování s policajty bezcenný a nejistý postup. Moje zkušenost je taková, že již v okamžiku, kdy policisté zastavují řidiče, je víceméně rozhodnuto o tom, z čeho bude obviňován a jakou sankci dostane. Musíme vzít jako fakt, že policistům nejde o nějaké vymáhání práva, ale především o výběr pokut a rozšiřování vlivu policejního sboru, čemuž jsou také poplatné vaše vyhlídky při jednání o přestupku na místě.
V případě strážníků k tomu přistupuje skutečnost, že jsou to debilové v původním smyslu tohoto slova. Nemají odpovídající vzdělání, jedná se často o vystudované zahradníky, cukráře a jejich nadřízení jim řekli, že mají vybírat peníze na pokutách, aby obec byla bohatá. Chcete diskutovat s takovou „úřední osobou“? Ztráta času a škoda nervů.
Jak postupovat v případě bagatelních přestupků?
V případě, že vám hrozí sankce v řádu stovek a přestupek není bodovaný, se jeví zaplacení pokuty bez rizika. Bohužel ani to není tak docela pravda. Nepodceňujme český silniční fašismus. Přestupek bude zaznamenán v registru a může se stát, že bude použit ve váš neprospěch v jiném správním řízení, kdy se při stanovení výše sankce přihlíží k osobě pachatele, tedy zda se v minulosti dopouštěl přestupků. V případě trestního řízení v nějaké dopravní věci také může předchozí záznam o přestupku vést k přsnější sankci.
Z praxe jsou známy případy, že řidič přestupek „vydiskutoval“ tak, že se mu vyjednáváním s policií podařilo snížit pokutu do řádu stovek. Přesto se pak náhodně dozvěděli, že mají připsány body. Policie nemá povinnost o připsání bodů informovat, protože jej vůbec neprovádí.
Jakým způsobem může policista nebo strážník motivovat řidiče k zaplacení pokuty na místě?
Jedná se o pozitivně i negativně motivační prostředky.
Nejrozšířenějším postupem v současné době je nabídka mírnější kvalifikace skutku v případě, že s přestupkem souhlasíte. Například nesprávné předjíždění (kde je sankcí pokuta 5-10 tis. Kč, zákaz činnosti a body) je kvalifikováno jako porušení jiných ustanovení ZPPK, které je za podstatně nižší sankci a bez bodů. Je samozřejmě na vás, zda na to budete reflektovat. Upozorňuji na jednu okolnost. Zákon s sebou asi nenosíte a může se stát, že v oznámení přestupku bude nakonec uvedena jiná a vyšší kvalifikace, takže sice odjedete s pocitem, že jste sankci odvrátili, ale přesto vám budou zaznamenány body podle jiné vyšší kvalifikace.
Dále vám mohou policisté sdělovat různé výhrůžky. Například že mají dokonalé důkazy a „všechno je to zaznamenáno (ale nejsme povinni vám to ukázat), takže ve správním řízení stejně neuspějete a budete platit vyšší pokutu, takže zaplaťte hned a máte to za sebou“. Pravda je taková, že když ve správním řízení neuspějete, budete platit vyšší pokuty, ale k neúspěchu je ještě daleko. Dalším takovým policejním hintem může být věta „ve správním řízení vám hrozí ztráta řidičáku“. To je také zajímavá pololež. Je sice pravda, že ve správním řízení vám za vybrané přestupky hrozí ztráta řidičáku, ale takové přestupky lze projednat právě a jen ve správním řízení a nikoli na místě, takže policistova věta je typu „když bude pršet, zmoknete“. Svého času byla klasikou věta „body vám nedám“, což je také pravda, protože body neuděluje policista, ale až následně úřad. Dále mohou policisté něčím vyhrožovat, např. „my si to dosvědčíme“. OK, ať to ve správním řízení předvedou.
Na policejní přesvědčování proto naprosto nereagujte. Naopak, pokud si tyto postupy skrytě zaznamenáte, můžete nahrávku s úspěchem použít k oslabení pozice policistů coby svědků ve správním řízení.
Další z metod nátlaku je „přiostřování“ postupu v případě, že řidič nehodlá platit, na což reaguje hned několik rozsudků NSS:
7 As 102/2010 : „Kontrolních oprávnění tak rozhodně nesmějí zneužívat k odplatě nebo jakémusi „umravňování“ řidiče či k nátlaku na něho, např. za účelem toho, aby raději souhlasil s projednáním přestupku v blokovém řízení.“
7 As 83/2010 : „Kontrolu provedenou policisty tedy nutno považovat za namátkovou, neopřenou o konkrétní podezření z porušení předpisů a přitom nanejvýš rozsáhlou a důkladnou. Zejména kontrolu rezervy spojenou s nutností ji odmontovat lze vzhledem k absenci podezření, že s rezervou není něco v pořádku, považovat za šikanu stěžovatele. I kdyby byla pravdivá verze policistů, tedy bylo-li by důvodem nezvykle důkladné kontroly to, že stěžovatel odmítl „přijmout“ řešení přestupku v přestupkovém řízení, samotný fakt, že takto policisté postupovali, a tedy ve své podstatě použili důkladnou kontrolu jako jakýsi nátlakový prostředek vůči stěžovateli, vyvolává zásadní pochyby o jejich nestrannosti a nezaujatosti, a tedy i pochyby o objektivitě a věrohodnosti jejich svědecké výpovědi.“
V případě, že se něco takového začne odehrávat, nezbyde vám než to strpět, setrvat u toho, že přestupek se bude projednávat ve správním řízení a tam jim to následně oplatit i s úroky.
Obviňování z arogance
Policie v poslední době vyvinula novou módu. Řidiče, který nechce zaplatit peníze do policejní pokladničky, označí v úředním záznamu za arogantního. Tím oslabuje pozici řidiče ve správním řízení, protože úředníci mají tradičně k policajtům blízko (např. jsou sami bývalými policisty). Zde je nutno poukázat na taktiku minimalistické komunikace popsané ve FSM 3.1., protože pokud se s policisty nebavíte, nemůžete být ani nezdvořilý ani arogantní. Stejně tak je užitečným zvukový záznam, který by případné obvinění z arogance velmi rychle rozptýlil a naopak by taková tvrzení začala dopadat na důvěryhodnost policistů jako svědků ve správním řízení.
Platí popsané postupy i v případě nehody?
Uvedené postupy beze zbytku platí i v případě dopravní nehody. Zde je třeba mít na paměti, že sám vznik škody není postačující pro vznik odpovědnosti za přestupek, jak policie řidičům s oblibou tvrdí. U nehody doporučuji nevypovídat naprosto nic, s ohledem na psychický stav, a výpověď učinit až před správním orgánem nebo s právníkem na kriminální policii, pokud by se jednalo o trestný čin.
