FSM 11.2 Orientační zkouška na drogy

Tento díl FSM volně naváže na minulý díl týkající se orientační zkoušky na alkohol. Tentokrát pojednáme o průběhu a možných právních následcích testování řidičů na návykové látky. I tento postup skrývá pro řidiče mnohá úskalí, o kterých je dobré vědět ještě předtím, než zkouška začne.

Orientační testování řidičů na návykové látky se odehrává ve stejném právním rámci jako testování na alkohol, tedy podle § 16 zákona č. 379/2005 Sb., jehož odstavec 3 pro jistotu uvedeme celý:

Orientačnímu vyšetření a odbornému lékařskému vyšetření zjišťujícímu obsah jiné návykové látky než alkoholu je povinna se podrobit osoba, u níž se lze důvodně domnívat, že vykonává činnosti podle odstavce 1 pod vlivem jiné návykové látky, a dále osoba, u které je důvodné podezření, že přivodila jinému újmu na zdraví v souvislosti s užitím jiné návykové látky.

Hlavním rozdílem oproti orientační zkoušce na alkohol je v tom, že není přípustné použít orientační zkoušku jako průkaznou. Tzn. v případě pozitivního nálezu v orientační zkoušce musí následovat lékařské vyšetření vždy.

Orientační zkoušku na drogy nelze odmítnout jako v případě testování na alkohol, kde lze odmítnout dechovou zkoušku jako specifický způsob zkoušky a trvat pouze na zkoušce odborné. Orientační test na drogy, pokud ho policie požaduje, je proto nutné strpět.

Poměrně častou otázkou je, kdy je orientační zkouška na drogy oprávněná. Jinými slovy, co policistům umožňuje buzerovat každého libovolně s testy na drogy. Policista je oprávněn požadovat, aby se řidič podrobil odbornému lékařskému vyšetření zjišťujícímu obsah jiné návykové látky než alkoholu, za splnění podmínek stanovených v ust. § 16 odst. 3 zákona č. 379/2005 Sb., tedy musí existovat důvodné podezření, že řidič je pod vlivem návykové látky. Nejvyšší správní soud k tomu dále konstatoval v rozsudku č.j. 7 As 151/2011-77, že k orientačnímu vyšetření, které představuje pouze nepatrné omezení svobody pohybu řidiče, např. zastavení vozidla na velmi krátkou dobu a provedení jednoduchého testu přítomnosti alkoholu nebo jiné návykové látky zejména standardizovaným testovacím přístrojem, bez jakéhokoli zásahu do tělesné integrity řidiče, není potřeba žádné důvodné domněnky, zatímco k lékařskému vyšetření, které omezí svobodu pohybu řidiče na delší dobu (více než několik málo jednotek minut), je naopak již nezbytná existence konkrétních skutečností, které vedou k důvodné domněnce, že řidič může být ovlivněn jinou návykovou látkou.

Z toho plyne následující dvojice doporučení:

  1. Nedejte policii záminku zkoušku provádět.

  1. Pokud ji provádět hodlá, požadujte od policajta, aby sdělil, v čem spatřuje důvodné podezření, že jste pod vlivem drog, a tyto svoje poznatky také na místě zadokumentoval.

Tím je policajtovi dáno najevo, že jste ve střehu, v problematice se orientujete a že může snadno narazit, pokud začne něco zkoušet. V případě, že policista nedokáže vysvětlit důvod pro svůj postup, připadá v úvahu stížnost podle § 175 správního řádu, což bude jistě policajtovo chování napříště korigovat a uvědomí si, že nemůže kdekoho buzerovat jen proto, že mu dali do ruky plácačku a papírky.

Policie ČR používá k orientačnímu testování indikační papírky Drugwipe, a to nejčastěji Drugwipe 5S. Prostředků Drugwipe je celá řada a odlišují se písmenem za číslicí podle toho, zda je test prováděn ze slin (5S) nebo potu (5F). Jedná se o jednorázový detekční prostředek napuštěný chemikáliemi reagujícími s protilátkami, které organismus produkuje při styku s několika známých návykovými látkami. Výsledek indikuje pomocí barevných proužků podobně jako CRP nebo těhotenské testy. Výsledkem je pouze kvalitativní indikace je/není a nikoli kvantitativní údaj jako u detektoru alkoholu, ze svého principu se tedy nejedná o měřidlo. Spolehlivost prostředku podle údajů výrobce je asi 95%.

Použití Drugwipe je spojeno s celou řadou omezení. Drugwipe 5S, což je nejčastější detekční prostředek, se smí skladovat v rozmezí teplot +2 °C až +25 °C. Nesprávné skladovací podmínky, jako například vysoké teploty nebo mráz, test poškodí. Test se smí provádět za teplot +5 °C až +40 °C. Tester nesmí zmrznout, nesmí na něj napršet ani nasněžit. Tester má integrovanou kontrolní linku (CL). Kontrolní linka ukazuje, že test je plně funkční, a že byl screeningový test správně proveden, pokud se tedy na testeru objeví zbarvené pouze kontrolní linky a žádné jiné, je test negativní. V případě pozitivního nálezu se musí zbarvit všechny kontrolní linky a linka odpovídající příslušné látce. Pokud nedojde ke zbarvení všech linek, je test neplatný.

Drugwipe 5S dovede detekovat následující látky: Marihuana, hašiš, THC, metamfetaminy, MDMA, extáze, kokain, crack, heroin a morfin. Novější 6S dále ještě Benzodiazepin.

Tester Drugwipe 5S je poměrně drahý (asi 500 Kč za kus), což policii nebrání jej za peníze daňových poplatníků používat poměrně intenzivně.

Ať už bylo prostředkem Drugwipe zjištěno cokoli, je to pouze orientační zjištění a nemá to v následném řízení naprosto žádnou důkazní hodnotu. Není to tím, že by Drugwipe byl nespolehlivý a nepřesný, jako je to v případě detektorů na alkohol, ale je to dáno principem tohoto prostředku, který chemicky detekuje různé reakce imunitního systému, které mohly nastat buď úplně jinou cestou než užitím drog, nebo v důsledku konzumace drog proběhlé před značnou dobou. V konečném součtu je to ještě větší duchaření než neschopný detektor Dräger. Notoricky se to projevuje u marihuany, kdy se metabolity účinných látek odbourávají různě dlouho v závislosti na metabolismu konkrétního člověka a koncentraci látky např. ve vykouřené cigaretě. Jsou známy případy, kdy Drugwipe pozitivně detektoval přítomnost THC měsíc poté, co dotyčný kouřil marihuanu, spekuluje se o tom, že k pozitivní detekci stačí pasivní expozice kouři z marihuany. Detekce prostředkem Drugwipe bude v tom případě pozitivní, ale rozhodně v takovém případě nelze tvrdit, že by řidič byl ještě po měsíci pod vlivem marihuany.

K tomu, aby správní orgán mohl posoudit, zda byl řidič skutečně pod vlivem návykových látek, musí být zjištěna jejich koncentrace a to je možné pouze odborným vyšetřením, tedy v lékařském zařízení. To trvá pravidelně kolem čtyřech hodin. Policisté proto často hledají cesty, jak řidiče od něčeho takového odradit, otravné proceduře s odvozem řidiče do nemocnice se vyhnout a navlíknout to tak, že řidič odborné lékařské vyšetření odmítl. Konkrétně to vypadá například takto:

  • policisté nejprve řidiči sdělí, že se pojede na služebnu a odtud na krev a zase na služebnu, což bude několik hodin trvat. Pak přijdou s tím, že „na krev“ vlastně není třeba jezdit, že znají nějaký zvláštní postup, který zajistí, aby se nikam jezdit nemuselo.

  • říkají, že to nebudou lámat přes koleno a vyřídí se to později v klidu před správním orgánem.

  • nebo dají řidiči „vybrat“, buď do nemocnice, nebo bez toho ve správním řízení.

Tímto tajemným alternativním postupem „v klidu před správním orgánem“ ovšem není nic jiného, než změna kvalifikace skutku z dosud zcela neprůkazného řízení pod vivem návykových látek na dobře prokazatelné odmítnutí zkoušky podle §125c odst. 1 pís. d), za což ovšem hrozí stejná nebo vyšší pokuta i zákaz řízení, jako by řidič byl shledán nepochybně vinným. Jinými slovy, i v takovém případě, že by následné vyšetření ukázalo, že koncentrace látek v krvi je pod povoleným limitem nebo zcela neprůkazná a kdy by se řidič bez problému obvinění zbavil, bude pak potrestán, jako by byl skutečně pod vlivem drog.

Na takovou dohodu proto zásadně nepřistupujeme.

„Tlačení do odmítačky“ je zcela bežná taktika a děje se častěji než v případě testů na alkohol. Pamatujme si, po pozitivním testu na drogy pomocí Drugwipe je odborné vyšetření nezbytné vždy a je jedno, co policisté říkají. V danou chvíli je to jediná možnost, jak můžeme opatřit důkazy pro vlastní obhajobu, jakákoli pozdější úspěšná defenzíva je prakticky nemožná.

Dále během zkoušky důsledně dbejte na to, aby se již exponovaný Drugwipe nedostal z vašeho dohledu. Po celou dobu manipulace s ním musí zůstat pod vaší kontrolou. Sám test trvá nějakou dobu, je potřeba několik minut, než se indikační proužky v Drugwipe vybarví. Po celou tuto dobu nelze připustit, aby s ním policisté někam odešli, zavřeli se s ním například v autě a po nějaké době vám sdělili „výsledek“ zkoušky.

Policisté dále zcela běžně před zkouškou neprovádějí poučení o právních následcích odmítnutí zkoušky. Někdy mají zkoušky na drogy (i na alkohol) osobní rozměr, kdy si pomocí nich policisté vyřizují účty s někým, kdo jim dělá potíže nebo mu potřebují dát najevo autoritu, na koho obdrželi anonymní udání a podobně. Jak může vypadat takový test na drogy spolu s falešně pozitivní indikací prostředkem Drugwipe, si můžete přečíst například tady.

Podobně jako v případě zkoušek na alkohol naprosto nereagujte na policejní výzvy, abyste sdělili, zda máte nějaké zkušenosti s drogami. Pokud se policista na něco podobného ptá, jde mu o to, aby získal důvod provádět zkoušku. Z hlediska zákona se jedná o výzvu k podání vysvětlení, a podávat policii vysvětlení není řidič povinen, pokud by tím způsobil riziko stíhání sobě samému.

Sám průběh policejní zkoušky určuje závazný pokyn policejního prezidenta č. 160, část šestá.

V případném správním řízení, kde budou výsledky odborné zkoušky k dispozici, je třeba brát ohled na znění vládního nařízení č. 41/2014 Sb. a která úředně stanoví hladinu některých látek v krvi, od které se řidič pokládá za ovlivněného návykovými látkami. Vyhláška určuje, jak se má provádět test (rozborem krve) a obsahuje tuto tabulku:

Vyhláška v podstatě zavádí právní fikci, že pokud je hladina vyjmenovaných látek v krvi vyšší než uvedená, je řidič těmito látkami ovlivněn a nesmí řídit. V případě, že je detekována látka, která v tabulce není, provádí se odborný posudek.


Praxi policie ČR při provádění zkoušek na návykové látky dobře demonstruje dvojice rozsudků, kterými řidiči napadali rozhodnutí správních orgánů.

Rozsudek Nejvyššího správního soudu ze dne 18. 5. 2012 č. j.: 7 As 151/2011-77

Jedná se o jeden ze stěžejních rozsudků týkajících se testování řidičů na alkohol a drogy. Jako takový doporučuji jeho prostudování všem.

Řidič napadal rozhodnutí, kdy se při silniční i přes výzvu policisty odmítl podrobit se vyšetření ke zjištění, zda není ovlivněn jinou návykovou látkou, za což mu byl uložena pokuta v částce 25.000 Kč a zákaz řízení všech motorových vozidel na dobu jednoho roku.

Policie sice s sebou neměla Drugwipe, aby s ním mohla provést orientační test, ale poradili si i tak. Během soudního přezkumu vyšlo najevo, že policie sice na místě samém sepsala oznámení o přestupku, ale to neobsahovalo vůbec nic, co by nasvědovalo tomu, že řidiči byla sdělena výzva k provedení odborného lékařského vyšetření na drogy a ten jej prokazatelně odmítl. Oznámení rovněž neobsahovalo žádný popis nějakého podezřelého chování řidiče. Jinak tomu ovšem bylo v případě úředního záznamu, který se sepisuje později na služebně. Tam polisté uváděli již dramaticky odlišný popis událostí jako: „(…) komunikace řidiče byla nesouvislá, pohybové chování nejisté a neklidné (…). Řidič uvedl, že měl před několika dny drogu (marihuanu) (…)“. Zde spatřujeme první obvyklý úskok policie, tedy snahu to řidiči “osladit” skrze úřední záznam, který je pořizován později a mimo jeho kontrolu.

Zatímco krajský soud s tím problém neměl, Nejvyšší správní soud postup policistů prohlédl, když rekapituloval takto: “Právě chování stěžovatele muselo být za situace, kdy by nebylo provedeno orientační vyšetření na přítomnost jiné návykové látky než alkoholu s pozitivním výsledkem, prakticky jedinou rozhodnou skutečností pro vznik důvodné domněnky policistů, že stěžovatel řídil motorové vozidlo pod vlivem takové jiné návykové látky. Navíc pokud by stěžovateli byly určité konkrétní projevy jeho chování nasvědčující tomu, že je pod vlivem jiné návykové látky policisty sděleny, a také písemně zachyceny, lze předpokládat, že by na to reagoval a snažil se domněnku o řízení motorového vozidla pod vlivem jiné návykové látky vyvrátit. Také tuto jeho reakci by bylo nutno písemně zaznamenat.” Důvěryhodnost policistů dále snížilo, že I přes svá jistě závažná zjištění nezabránili stěžovateli pokračovat v jízdě použitím technického prostředku k zabránění odjezdu vozidla nebo zadržením řidičského průkazu.

NSS dále uvedl, že chování řidiče, jakož i další důvody, které policisty vedly k této výzvě, však musí být v takovém případě řádně zdokumentovány a řidič s nimi musí být na místě seznámen. V opačném případě výzva postrádá opodstatněnost (ve smyslu právního názoru vysloveného v rozsudku Nejvyššího správního soudu ze dne 11. 3. 2010, č. j. 5 As 24/2009-65) a může být projevem libovůle nebo šikany policejního orgánu.

Kromě toho se v tomto případě projevilo podezření, že se o šikanózní postup policie skutečně jednalo. Podle svého tvrzení v odvolání byl stěžovatel v době čtyř měsíců před podáním odvolání 5x v téže lokalitě kontrolován policisty, aniž by bylo zjištěno cokoli závadného.

 

Rozsudek Nejvyššího správního soudu ze dne 24. 9. 2015 sp. zn./č. j.: 10 As 65/2015-26

Tento případ byl jistě nemálo spektakulární. Po předchozím pozitivním testu prostředkem Drugwipe dopravila policejní hlídka řidiče do nemocnice, aby se tam podrobil odběru krve a moči.

Policiie úspěšně zkonstruovala důvod pro jeho zastavení (“byl podobný hledané osobě”) I pro zkoušku na drogy (“ silně potil, měl zrychlené pohyby a byl nervózní”). Řidič byl údajně nemocný, bral celou řadu léků a konečně se nehodlal podrobit odběru krve na záchytce ze zdravotních důvodů, což ale není pro náš příklad podstatné, protože se budeme soustředit na to, co se dělo v nemocnici.

V nemocnici řekli řekli policisté lékařce, ať mu vezmou také krev, ať to jede jako na poště„. Následně sdělila lékařka řidiči, jeho slovy, že “ to nebudeme lámat přes koleno a že to jako na poště vyplní a já to podepíšu”. Lékařka a policisté evidentně táhli za jeden provaz. Řidič z nejasných důvodů na tento úskok, který jsme předtím zmínili v souvislosti s policisty a nyní jej praktikovala lékařka, následně přistoupil a tím se zbavil možnosti obhajoby. Dodejme, že slovní spojení “at to jede jako na poště” se často používá v situaci, kdy je třeba něco orazítkovat a nečíst to.

Tento rozsudek ukazuje, že ani lékařské vyšetření není zárukou toho, že ani při lékařském vyšetření nemá řidič vyhráno, protože lékaři ze záchytek se s policisty znají a vycházejí jim vstříc při realizaci jejich postupů.

 


 

Test na drogy je podobně jako test na alkohol pro řidiče rizikovým úkonem, který pro něj skrývá mnohá úskalí. V žádném případě nepodepisujte nic, čemu nerozumíte nebo na čem stojí něco jako „odmítnutí zkoušky“. Vyfoťte si veškeré dokumenty, které dostanete podepsat, a vyfoťte i Drugwipe. Jakýkoli záznam, například pomocí onboard kamery v autě, se extrémně hodí, jak jsme ostatně již mnohokrát zmínili.