Zimní speciál 2017: Povinné ometání auta

V tomto mimořádném sezónním dílu manuálu FSM se podíváme na specificky zimní problematiku, kterou představuje sníh a led na autech. Současně také okomentujeme článek s názvem Sněhovou čepici dolů, za zasněženou SPZ hrozí až rok bez řidičáku zveřejněný v motoristické příloze idnes, ve kterém tištěná forma Kosteleckých uzenin zaútočila na zdravý rozum českých řidičů.

1. Sníh na autě

Budeme uvažovat běžné osobní auto.

Již v polovině prosince t.r. se nám sešlo několik dotazů od řidičů, které policie zastavila a nutila je odmetat sníh z povrchu osobního auta. Policie tak pravděpodobně poprvé plošně začala pracovat s novou skutkovou podstatou přestupku, která do zákona o provozu na pozemních komunikacích přibyla na podzim roku 2015. V § 5 (povinnosti řidiče) v odstavci 2 najdeme následující dvojici ustanovení:

Řidič nesmí:

i) řídit vozidlo, na němž jsou nečistoty, námraza nebo sníh, které zabraňují výhledu z místa řidiče vpřed, vzad a do stran,

j) řídit vozidlo, na němž nebo na jehož nákladu je led, který by při uvolnění mohl ohrozit bezpečnost provozu na pozemních komunikacích.

Nejprve se podíváme na písmeno i). V podstatě tam stojí, že nesmíte řídit vozidlo, které má špinavá, zasněžená nebo zamrzlá okna. Také by připadala v úvahu situace, že například na kapotě vozidla je tolik napadaného sněhu, že přes něj není vidět. Zákon zde doslovně stanoví, že tyto překážky ve výhledu z místa řidiče musejí zabraňovat ve výhledu, nikoli být pouze způsobilé za nějakých okolností výhledu zabraňovat.

Zákonodárce zde nepochybně myslel na situaci, kdy se řidič vydá na silnici s oknem pokrytým námrazou, ve kterém si vyškrábe nějaký průzor nebo něco podobného. Policie si samozřejmě vyložila toto ustanovení po svém, tedy extenzivně a tak, aby bylo možné potrestat doslova každého, což je možné při dikci, kterou zákonodárce zvolil. Nasvědčuje tomu odkazovaný článek, kde se například praví:

Povinností pro řidiče všech typů vozidel, která vjíždějí na veřejné komunikace, je očistit zasněžené, omrzlé, ale také zabahněné auto.

Jak asi nyní vidíte, nic takového v tom zákoně není. Dále zákon neobsahuje žádné ustanovení, které by řidiči ukládalo očistit auto před jízdou, jak se v článku vytrvale opakuje. Zde pan Dvořák a jeho tradiční dodavatelé mouder z řad policie a dopravních expertů zkomolili co se dalo.

Co má dělat řidič, kterého policie obviňuje, že řídí vozidlo, které má podle názoru policisty okna zasněžená, zamrzlá nebo špinavá natolik, že to zabraňuje výhledu z místa řidiče? Zde je snadná pomoc. V žádném případě neplaťte pokutu blokově a sdělte policistovi, že trváte na projednání domnělého přestupku ve správním řízení. Hloupě napsaný zákon totiž sám od sebe generuje důkazní nouzi. Výhled z místa řidiče totiž může posoudit pouze ten, který vozidlo řídil, a dokud on sám nepřipustí, že mu nějaké zimní artefakty nebo nečistoty bránily ve výhledu, policie ani správní orgán nenajdou zákonně konfromní postup, jak to prokázat. Těžko budou také řidiče nutit, aby si vozidlo očistil, protože ten může tvrdit, že mu ve výhledu nic nebrání a policie s tím nebude moci nic udělat, kromě případů, kdy je to zcela zjevné.

Nyní písmeno j), ve kterém zákonodárce zjevně myslel na situaci, kdy z plachty nákladního automobilu odpadává led na další automobily. Povšimněte si, že v písmenu j) se píše pouze o ledu, není tam nic o sněhu ani o jiných podobných věcech a povšimněte si, že zde se již hovoří o tom, že led nemusí účastníky silničního provozu ohrožovat, ale stačí, když bude způsobilý se uvolnit a ohrozit je.

Pro pořádek, ohrožení je intenzivnější formou rizika (§ 2 pís. l ZPPK) a aby došlo k ohrožení jiných osob, je nutné, aby jim vzniklo nebezpečí. Pokud venku sněží a vy jedete autem, z jehož povrchu se rovněž vlivem proudění vzduchu uvolňuje sníh, asi stěží bude možné hovořit o ohrožení, protože ve stejné míře ohrožuje eventuální účastníky silničního provozu sama příroda.

I zde platí něco podobného, jako v případě přechozím. Pokud vás policista bude zahrnovat nějakými moudry o sněhu, který se může sesunout ze střechy na chodce nebo na jiné účastníky silničního provozu, vůbec se s ním nebavte a nasměřujte jeho snažení ke správnímu orgánu. Zde v podstatě může nastat dvojí průběh (pokud tedy správní orgán věc pro její zjevnou absurdnost sám neodloží):

a) V případě doslovného „textového“ výkladu zákona platí, že sníh není led. Pokud tedy byl na povrchu vašeho vozidla sníh a není sporu o tom, co je to sníh (určité pojmy jsou tzv. notoriety, například že tráva je zelená nebo sníh je bílý), není možné ustanovení zákona zasněženým autem porušit. Podle mého je zde „doslovný“ výklad zákona přípustný. Zákonodárce měl na mysli právě jen led a proto zákon tak formuloval.

b) V případě, že správní orgán bude natolik sofistikovaný a bude se zajímat o smysl a účel tohoto ustanovení (což by správně měl), nebude asi příliš podstatné, zda z vozidla odpadával sníh nebo led. Správní orgán by se tak měl dopustit nějakých úvah na téma, že mezi ohrožením sněhem a ledem existuje určitý proporční vztah, kdy sníh za jistých okolností může účastníky silničního provozu ohrožovat stejně jako led. Jednalo by se o zcela extrémní případ silné vrstvy zledovatělého sněhu oddělující se ve velkých kusech z povrchu vozidla jedoucího vysokou rychlostí.V takovém případě se však správní orgán těžko ubrání nějaké formě srovnání mezi ledem (látka v pevném skupenství, jehož jednotlivé kusy mohou mít i značné rozměry a hmotnost) a zpravidla sypkým, měkkým a zjevně nepříliš nebezpečným sněhem. Viděl bych to na posudek. Doufám, že jsem směr případné obhajoby naznačil dostatečně.

Pro pořádek ohledně odmetání vozidla před jízdou, pokud byste jej odmetali na veřejném prostranství nebo sníh ukládali na pozemní komunikaci, můžete se také dopustit porušení zákona, a to jmenovitě neoprávněného záboru veřejného prostranství (na které jste složili váš sníh) a znečištění pozemní komunikace. Těžko říci, jak má řidič pak se sněhem a eventuálně ledem naložit, pravděpodobně jej nacpat do krabic a poslat dopravním expertům na Ministerstvo dopravy nebo do redakce Idnes. Specifickou problematikou je odstranování ledu z nákladních vozidel, kde je třeba pracovat ve výšce kolem 4m, což lze bezpečně jen z nějaké rampy.

 

2. Registrační značka pokrytá sněhem, ledem, špínou nebo kombinací toho všeho

Dopravní koblihoexperti nám sdělují, že:

Velký pozor dejte také na očištění registrační značky. Promrzlá plechová tabulka na sebe jednoduše „lepí“ sníh, který na ní zůstane, i když je zbytek auta čistý od sněhu. Zasněženou „espézetku“ může policista ohodnotit jako schválně zakrytou, za což hrozí ve správním řízení pokuta 5 až 10 tisíc korun a zákaz řízení na šest měsíců až rok. Na místě to blokovou pokutou řešit nelze.

Tohle je z právního hlediska naprostý nesmysl, současně je to však ale přístup, který PČR a městské policie velmi často a rády používají. Podle § 125c, odst. 1, pís. a) odrážky 2. je přestupkem, když fyzická osoba řídí vozidlo, jehož tabulka registrační značky je zakryta, nečitelná nebo upravena anebo umístěna tak, že je znemožněna nebo podstatně ztížena její čitelnost. Tomu by zasněžená registrační značka mohla vyhovět, jinak řečeno, formální znak přestupku by byl naplněn. K tomu, aby se stal přestupek a rozdávaly se pokuty, je třeba ještě něco, a to něco je zásadní. Jmenuje se to zavinění. V případě, že něco zvenčí (například sníh) znečitelnilo registrační značku a řidič o tom nevěděl, zavinění nevzniklo. Jiná situace by nastala, kdyby řidič o tom, že je RZ nečitelná, prokazatelně věděl a přesto s vozidlem jel.

Policista, který by pokládal jízdu se zasněženou RZ za nezákonné jednání, by měl pravděpodobně obrovský deficit common sense a nejspíš tak úplně nechápe, co je vlastně jeho práce. Očekával bych, že pokud mu čitelnost regístračních značek tolik leží na srdci i za situace, kdy hustě sněží a z toho obyčejně plyne i řada jiných závažnějších problémů v provozu, že nejprve řidiče upozorní, že má nečitelnou registrační značku a aby jí očistil. Ale v době, kdy policejní nadřízení odměnují své lidi podle počtu rozdaných pokut v tzv. čárkovacím systému, se už nelze divit ničemu.

Je úplně jedno, jak policista zasněženou registrační značku „ohodnotí“. Úkolem policisty v tomto případě je shromáždit poznatky, které se v následném řízení stanou důkazními prostředky, protože přestupek jízdy s nečitelnou RZ nelze projednat na místě. S policistou se vůbec nebavte, zejména se nevyjadřujte k tomu, zda jste věděli nebo mohli vědět, že máte zasněženou RZ. Pořiďte si fotografie vozidla i pár fotografií okolí, na kterých budou vidět ostatní vozidla v provozu. Následnou obhajobu je třeba stavět na absenci nedbalostního zavinění, a to vědomé i nevědomé formy.

 

Závěr

Odehrálo se to, co se tady odehrává vždy. Do zákona vložil zákonodárce nějakou povinnost, snad motivován něčím užitečným. Asi nikdo nestojí o to, aby po silnici jezdila auta s průzorem v zamrzlém čelním skle nebo dostal kus ledu do čelního skla, jakkoli jsou takové případy raritní a jejich případné následky bylo možné řešit již na bázi současné legislativy. Jenže celý text příslušných ustanovení zákona je nakonec koncipován tak, že umožňuje policii vyvíjet nátlak na řidiče skrze jeho extenzivní výklad. Jinak řečeno, jakmile dostane policie a úřady možnost stíhat občany za nějaké směšné provinění, budou to dělat, a to i přesto, že zpočátku tvrdí něco jiného.

Pozastavit se musím i nad samým vyzněním odkazovaného článku. Namísto aby se autor kriticky zamyslel nad tím, kde jsou ve slutečnosti meze velmi široce pojatého zákona, píše nesmysly, které jsou jednak věcně špatně, jednak navozují dojem, že policista je všmocný a může podezřívat a obviňovat řidiče z čehokoli a kdykoli.