Základní myšlenkou tohoto článku je, že jedním ze základních práv občana je právo odmítnout podat vysvětlení státním orgánům. Stanoví tak Listina základních práv a svobod v článku 37, kde je výslovně uvedeno:
Osoba blízká je vymezena v § 22 odst. 1 občanského zákoníku jako příbuzný v řadě přímé, sourozenec a manžel nebo partner podle jiného zákona upravujícího registrované partnerství (dále jen „partner“); jiné osoby v poměru rodinném nebo obdobném se pokládají za osoby sobě navzájem blízké, pokud by újmu, kterou utrpěla jedna z nich, druhá důvodně pociťovala jako újmu vlastní.
Povšimněte si, že existence příbuzenského vztahu není nezbytně podmínkou existence osoby blízké. Stejně tak se může jednat například o snoubenku, přítelkyni a protože podstatu vztahu „rodinného nebo obdobného“ nemůže úřad zkoumat, tak v podstatě kohokoli. Pravdoláskomilové nás přece učí, abychom měli rádi všechny lidi.
Ve společnosti vznikl v důsledku mediálního tažení proti tzv. “osobě blízké” nesprávný dojem, že právo odepřít výpověď už neexistuje, přinejmenším v dopravních věcech, protože existuje právní konstrukt jiného správního deliktu fyzické osoby – provozovatele vozidla podle § 125f zákona č. 361/2000 Sb. Není tomu tak. Odepření podání vysvětlení je totiž jedním ze základních práv garantovaných ústavou. Žádná “osoba blízká” s tím nemá co dělat, je to právo neobviňovat sám sebe a své blízké, a toto právo má silné historické kořeny směřují přímo k podstatě západní společnosti a kořenům jejího práva. Všeobecně je totiž považováno za zrůdné, abyste byli nuceni bonzovat sami sebe, svou manželku, rodiče, děti a další členy rodiny.
Odepření podání vysvětlení je i nadále platná strategie u přestupků, které nebyly zjištěny automatickým systémem bez obsluhy, nejednalo se o parkování, anebo již probíhá přestupkové řízení v jakékoli věci a vy jste v něm podezřelým.
Odepření podání vysvětlení má svůj význam i v případě porušení zákona, které byly zjištěny automatickým systémem používaným bez obsluhy nebo pokud se jednalo o parkování. V první fázi řízení je provozovateli zaslána „výzva k úhradě určené částky“. Když na ní nereaguje, pokračuje úřad šetřením přestupku a provozovatele si předvolá, případně mu pošle výzvu k písemnému podání vysvětlení. Právě zde by se mohlo stát, že by provozovatel, který byl současně řidičem, mohl z neznalosti úřadu poskytnout výpověď a tím způsobit sobě nebo někomu jinému stíhání za přestupek, včetně bodových sankcí nebo zákazu činnosti. Účelové zavedení správního deliktu provozovatele tedy paradoxně má také jednu výhodu, kterou můžete využít, pokud nebudete vypovídat.
Pro účely tohoto článku dále předpokládáme řidiče – fyzickou osobu nepodnikající.
Účelem podání vysvětlení v dopravních věcech nejčastěji bývá:
– úřad potřebuje získat informace pro další šetření, například zjistit, kdo řídil vozidlo v daném místě a čase, aby následně mohl stíhat jeho řidiče
– úřad potřebuje, abyste se dostavil, protože na vás bude činit nátlak převzít příkaz na místě, například vám budou ukazovat nějaké fotografie a pokoušet se o vaše nebo něčí ztotožnění
– úřed jen tak otravuje lidem život za situace, kdy dopředu ví, že se je nepovede “odstíhat” a nutnost dostavit se na úřad (například na druhý konec republiky) bude pak pro občana dostatečnou sankcí.
Nyní uvedu jednu větu, kterou si všichni pamatujme. Kdybyste měli zapomenout úplně všechno, pak tohle prosím nikoli:
„V souladu s článkem 37 Listiny základních práv a svobod odpírám podat výpověď v této věci.“
Vysvětlení mohou po občanu požadovat policisté, obecní policie (strážníci) a správní orgány konající řízení o přestupku, nejčastěji magistráty, radnice, městské a obecní úřady. Policie podléhá dohledu svých interních kontrolních orgánů a z uvedených institucí je nejkorektnější. Proto se postupy PČR nebudeme zabývat do detailu. Policie přece jenom vyšetřuje občas skutečné trestné činy a sem tam chytrá grázly, její jednání aspoň občas zavání ochranou zájmů slušných lidí, což se o policiích obecních a správních odborech magistrátů tvrdit nedá.
I. Pojem podání vysvětlení
1. Předvolává se podle zákona o o policii
Policista je oprávněn vysvětlení požadovat a občan je oprávněn jej odepřít. V případě odepření podání vysvětlení PČR je možno se odkázat se na celý odstavec 3 § 61 zákona č. 273/2008 a toto vyjádření dále nerozvádět. Není třeba specifikovat důvod. Stačí tedy říci, že nebudete podávat vysvětlení.
Řečí zákona:
(3) Podání vysvětlení nesmí být od osoby požadováno, pokud by tím porušila zákonem stanovenou nebo státem uznanou povinnost mlčenlivosti, ledaže by byla této povinnosti příslušným orgánem nebo tím, v jehož zájmu tuto povinnost má, zproštěna. Osoba může vysvětlení odepřít pouze, pokud by jím sobě nebo osobě blízké způsobila nebezpečí trestního stíhání nebo nebezpečí postihu za správní delikt.
Na závadu není poslední věta, která sice o přestupku nehovoří, což ale nevadí. Z hlediska judikatury je přestupek druhem trestného činu, od kterého se liší pouze intenzitou nezákonného jednání. Kromě toho, když vás policie otravuje a požaduje vysvětlení, nemůžete vědět, zda její další činnost bude rezultovat v podezření z přestupku, trestného činu nebo čeho vlastně proti vám samotným.
Uvedený postup dopadá i na situaci, kdy se vás policista dotazuje na něco ad hoc, například při silniční kontrole. Typicky se jedná o situaci “Pane řidiči, víte, že vám nesvítí světlo?” V tomto okamžiku policista požaduje vysvětlení. Pokud odpovíte kladně, budete čelit stíhání za přestupek, protože jste úmyslně řídil vozidlo, které není technicky způsobilé. Pokud nebudete vypovídat (neřeknete nic), není vás možné potrestat, protože i když to světlo nesvítí, jeho závada mohla nastat během jízdy, aniž byste o tom věděl nebo mohl vědět a není dáno zavinění.
Nepodání vysvětlení má svůj význam i v případě dopravní nehody. V tomto případě k tomu přístupuje ještě stres z toho, co se stalo, a opakuje se pravidelně, že otřesený řidič vypoví něco, co mu následně velmi zkomplikuje obhajobu. Nenechte si namluvit, že v případě dopravní nehody nelze podáné vysvětlení odepřít nebo „že je třeba to sepsat“. Ano, policie je povinna „to sepsat“, tedy dokumentovat místo a okolnosti nehody, ale to neznamená, že jí musíte podat výpověď. V případě nehod, které by mohly rezultovat v obvinění z trestného činu (zejm. újma na zdraví) nedoporučuji říkat vůbec nic bez přítomnosti obhájce. Zákonné ustanovení, že protokol z podání vysvětlení nelze použít jako důkaz, představuje jen vetchou právní ochranu v případě, že policie nebo žalobce stejně tento protokol před soudem načte.
Kromě požadování vysvětlení “v terénu” může policie osobu vyzvat, aby se někam dostavila k podání vysvětlení. Dostaví-li se osoba na základě výzvy, je policista povinen s touto osobou sepsat bez zbytečného odkladu úřední záznam o podání vysvětlení. Nevyhoví-li osoba bez dostatečné omluvy nebo bez závažných důvodů výzvě, může být předvedena. Policista je povinen před provedením úkonu poučit osobu o právních důvodech provedení úkonu, a jde-li o úkon spojený se zásahem do práv nebo svobod osoby, také o jejích právech a povinnostech (§13 zákona O policii ČR).
2. Předvolává městská policie podle § 11 zákona č. 553/1991
Stejně tak v případě policie městské, je třeba se odkázat na celý odst. 4 § 11 zákona 553/1991.
Oprávnění požadovat vysvětlení
(1) Strážník je oprávněn
a) požadovat potřebná vysvětlení od osoby, která může přispět k objasnění skutečností důležitých pro odhalení přestupku nebo jiného správního deliktu nebo jeho pachatele, jakož i ke zjištění skutečného stavu věci,
b) vyzvat osobu podle písmena a), aby se ve stanovenou dobu dostavila na určené místo k sepsání zápisu o podání vysvětlení,
c) vyzvat osobu podle písmena a), aby předložila doklady potřebné ke zjištění skutečností podle písmena a).
(…)
(3) Osoba je povinna výzvě podle odstavce 1 vyhovět.
(4) Vysvětlení může odepřít pouze osoba, která by jím sobě, svému příbuznému v pokolení přímém, svému sourozenci, osvojiteli, osvojenci, manželu nebo druhu anebo jiným osobám v poměru rodinném nebo obdobném, jejichž újmu by právem pociťovala jako vlastní, způsobila nebezpečí trestního stíhání nebo nebezpečí postihu za přestupek.
(5) Vysvětlení nesmí být požadováno od osoby, která by jím porušila státem uloženou nebo státem uznanou povinnost mlčenlivosti, ledaže by byla této povinnosti příslušným orgánem nebo tím, v jehož zájmu tuto povinnost má, zproštěna.
(6) Strážník je povinen osobu předem poučit o možnosti odepřít vysvětlení podle odstavců 4 a 5.
(…)
(9) Nevyhoví-li osoba bez dostatečné omluvy nebo bez závažného důvodu žádosti nebo výzvě podle odstavce 1, může být předvedena.
(10) Zápis o podaném vysvětlení musí být s osobou sepsán bez zbytečného odkladu.
Konkrétní formulace věty, kterou můžete obšťastnit městskou policii, bude pak znít: “V této věci nebudu podávat vysvětlení.” Daleko praktičtější se však jeví výzvu MP prostě ignorovat. Pokud se na výzvu bez řádné omluvy nedostavíte, můžete být toliko předveden. Nevím o případu, že by MP někoho za účelem podání vysvětlení předvedla, a i kdyby se to stalo, tak i poté můžete odepřít podat vysvětlení.
Určitou formou výzvy k podání vysvětlení městské policii jsou lístečky za stěrač. Z této výzvy není poznat, komu je určena a nebyla ani řádně doručena, slouží pouze k tomu, abyste městské policii přinesl peníze sám. Na hodně lidí to funguje a skutečně to dělají, vy si však pamatujte, že lístečky za stěračem ignorujeme.
Jinou formou, kterou se obecní policie domáhají vysvětlení, je zasílání drsně se tvářící výzvy k podání vysvětlení, kde je vlastník vozidla pod hrozbou různých sankcí nabádán k tomu, aby identifikoval osobu, která v určitý den, datum, čas řídila jeho vozidlo a tuto osobu odeslal na MP k podání vysvětlení. Dokument obsahuje například větu “k podání vysvětlení se dostaví osoba, která řídila vozidlo 18.8.2008”. Tento druh výzvy také ignorujeme, protože není zřejmé, kdo je “osobou” podle písmena a). Hrozí totiž jedna nepříjemnost. Pokud se na opičárnu dostavíte vy jako vlastník vozidla, MP z toho bude zkoušet dovodit, že jste vozidlo řídil.
3. Předvolává správní orgán podle správního řádu
V případě kontaktu se dopravním odborem magistrátu nebo obecního úřadu platí totéž, tentokrát se odkazujeme na § 55 odst. 4 správního řádu
Výpověď může odepřít ten, kdo by jí způsobil sobě nebo osobě blízké nebezpečí stíhání pro trestný čin nebo správní delikt.
Dobré je však znát i odstavec 5:
Správní orgán svědka před výslechem poučí o důvodech, pro které nesmí být vyslýchán, o právu odepřít výpověď, o jeho povinnosti vypovídat pravdivě a nic nezamlčet a o právních následcích nepravdivé nebo neúplné výpovědi.
Povšimněte si, že poučení probíhá před podáním vysvětlení a poučením je povinen správní orgán. Nelze se proto spokojit s argumentací typu „to jste si měl přečíst na chodbě“.
Nový přestupkový zákon speciální ustanovení o podávání vysvětlení v případě přestupku neobsahuje a je proto nutno vycházet ze správního řádu. Správní řád upravuje možnost udělit osobě pořádkovou pokutu na dvou místech. Prvním je § 62 spr. ř. , podle jehož odstavce 1 písm. a) může správní orgán uložit pořádkovou pokutu až do výše 50 000 Kč tomu, kdo v řízení závažně ztěžuje jeho postup tím, že se k němu bez omluvy nedostaví na předvolání. Druhým je pak § 137 odst. 2 spr.ř., podle nějž může správní orgán uložit pořádkovou pokutu až do výše 5 000 Kč tomu, kdo bezdůvodně odepře podat vysvětlení. Postup podle § 62 však nelze použít před začátkem řízení, kam podání vysvětlení obvykle spadá, správní orgány tak budou muset pracovat s ustanovením § 137 odst. 2 spr.ř., které je však fakticky bezzubé, protože v sobě neobsahuje postih za nedostavení se k podání vysvětlení a předvolaný jistě nebude mít problém uvést nějaký důvod, pro který vysvětlení podávat nebude. Písemné podání vysvětlení, respektive jeho písemné odmítne, se tak stává legitimní, jak ostatně plynulo i z dosavadní judikatury.
Pokud tedy různé formy podání vysvětlení budeme sumarizovat, pak
Úprava | před řízením
§ 137 spr.ř. |
|||
Předvedení | ||||
Pořádková pokuta | ||||
Sepisuje se |
4. Podání vysvětlení na dálku
Správní orgány si také navykly za účelem snížení nákladů a automatizace výběru pokut posílat občanům různé výzvy, aby jim poskytli různá vysvětlení, tedy někoho udali. Některé úřady dokonce za tím účelem důmyslně vyvinuly formulář. Tato výzva se tváří ohromně drsně, obsahuje většinou různé výhrůžky sankcemi a hodně lidí jim to žere. Tento postup byl akcelerován ustanovením § 125h odst. 6 ZPPK, který definuje, že podáním vysvětlení je rovněž písemné udání řidiče provozovatelem, aniž by byl provozovatel ztotožněn.
Pro případ, že úřad požaduje podat vysvětlení písemně, lze písemně sdělít správnímu úřadu, že využíváte svého práva nevypovídat, protože pak nemůže správní úřad uplatnit pořádková opatření v podobě pořádkové pokuty nebo předvedení, aby vás osobně na úřad dostal, protože příslušnou informaci jste mu již sdělili a osobním nedostavením se nemaříte průběh řízení – alespoň tak to pojal ÚS v nálezu č. ÚS 1849/08 a následně NSS v rozsudku 1 As 32/2008.
Jiná situace nastane, pokud řidič podat vysvětlení na dálku sám chce, protože má sám zájem v řízení sdělit něco důležitého. I to můžete sdělit úřadu písemně, narozdil od výslechu svědka, který je nutné absolvovat osobně.
5. Použitelnost záznamu o podání vysvětlení
Záznam z podání vysvětlení není možné použít jako důkazní prostředek (§ 137 odst. 3 správního řádu). Může sloužit jako východisko pro další kroky úřadu, ale nikoli jako důkaz sám o sobě, protože byl získán nějakou předběžnou činností mimo řízení bez vaší účasti. 3)
6. Formální náležitosti podání vysvětlení
I když odmítnete vypovídat a úřad žádné vysvětlení nezíská, je povinen sepsat záznam. Záznam si pečlivě zkontrolujte. Pokud objevíte nějaké nesrovnalosti, požadujte opravu. Pokud je dokument v pořádku, odepište každou stranu a proškrtněte volná místa.
II. Aplikační praxe
Obvyklý průběh podání vysvělení
Zákonný průběh podání vysvětlení by měl být následující:
1. Úředník nebo policista požaduje předložit občanský průkaz
2. Úředník nebo policista poučí předvolaného o možnosti odepřít výpověď a případně o dalších právních následcích výpovědi
3. Předvolaný stvrdí svým podpisem, že byl poučen
4. Úředník vznese svoje dotazy, zpravidla přitom předloží nějaké dokumenty ze spisu k upřesnění svých požadavků
5. Předvolaný sdělí skutečnosti nutné k objasnění přestupku anebo odmítne výpověď
6. Úředník sepíše úřední záznam o podání vysvětlení
7. Předvolaný je seznámen se záznamem
8. Předvolaný je propuštěn
Triky úřadů
1. Zamlčování poučení
Úřady pochopitelně nemají zájem poučovat předvolaného o možnosti odmítnout výpovídat, protože by to pak udělal.
V praxi se to realizuje tak, že předvolaný je formálně poučen až po podání vysvětlení, kdy je mu předložen k podpisu prohlášení, že byl před podáním vysvětlení poučen. V případě, že se tak stane, odmítněte tento dokument podepsat, protože to, co na něm stojí, není pravda.
2. Donucování k výpovědi
K výpovědi nesmíte být žádným způsobem donucován. Tolik teorie. V praxi se uplatňuje několik postupů, které mají za cíl vyvinout na předvolaného tlak a donutit jej úřadu něco sdělit. Například:
– vyhrožování předvolávání rodinných příslušníků (po vzoru gestapa, které také rádo používalo příbuzné k různým hrátkám, jako například výslechy, popravy apod.)
– vyhrožování stíháním za “správní delikt, kde je pokuta až deset tisíc”, nebo za nějaký jiný nesmyslný delikt
– bagatelizace (“musíme sepsat nějaké papíry, ale je to jen formalita”), to má zamlžit skutečný obsah právního úkonu
– úmyslné protahování celého aktu (populární na půdě PČR) a sdělení typu “zdržujete jen sám sebe, my máme času dost”
3. Záměna podání vysvětlení a projednání přestupku
Jakkoli se to některým z nás bude jevit neuvěřitelné, lidé někdy zaměňují úkon podání vysvětlení a ústní jednání podle § 49 správního řádu. Toho úřady rádi využijí u těch prostoduchých občanů, kteří si nechají nakukat, že “já tady teď od vás potřebuji jen pár věcí vysvětlit”. Tak úředníkovi pár věci vysvětlí, přátelsky si popovídají a za týden jim přijde rozhodnutí, proti kterému se špatně odvolává. Čtěte pozorně předvolání, abyste pochopili, jaký právní úkon se právě činí.
4. Konstruování důvodů pro udělení pořádkové pokuty
Úřady se někdy pokoušejí zvýšit výtěžnost své přestupkové agendy tak, že za nespolupráci požadují po účastnících řízení a dokonce po svědkách pořádkové pokuty za to, že se s nimi odmítnou bavit nebo se nedostaví na výzvu k podání vysvětlení.
Tyto postupy mají svoje meze, jak naznačuje citovaný nález ÚS 1849/08, ve kterém je ovšem rozhodujícím fakt, že předvolaný byl současně jediným podezřelým. V dopravních věcech to ale tak nemusí být. Proto doporučuji na žádosti úřadů o podání vysvětlení vždy nějakou formou reagovat, tedy například úřadu sdělit, že mu žádná vysvětlení podávat nebudete, protože je to vaše právo.
5. Vyhrožování sankcí za porušení § 10 odst. 4 ZPPK
Podle § 10 odst. 4 ZPPK je provozovatel vozidla povinen na výzvu policie, krajského úřadu nebo obecního úřadu obce s rozšířenou působností sdělit skutečnosti potřebné k určení totožnosti řidiče vozidla podezřelého z porušení ustanovení tohoto zákona, tedy udat toho, kdo řídil jeho vozidlo. Tím však není dotčeno právo odepřít výpověď. V praxi to vypadá tak, že se provozovatel dostaví k podání vysvětlení např. na policii (kde se uvedený postup odehrává nejčastěji) a tam odmítne vypovídat. Policista mu začne vyhrožovat sankcí podle § 125c odst. 2, protože nezná totožnost osoby, které svěřil vozidlo. To ovšem nelze akceptovat, protože provozovatel totožnost této osoby zná, pouze k ní nevypovídal.
Chyby na straně uživatele
Uživatelé FSM se často dopouštějí následujících chyb:
– říkají, že neví, kdo jejich auto řídil. Špatně. Hrozí pokuta 5.000 Kč, protože podle § 125c odst. 2 ZPPK se přestupku se dopustí ten, kdo jako provozovatel vozidla nezná údaje o totožnosti osoby, které svěřil nebo přikázal vozidlo k řízení. Správně je to tak, že provozovatel vozidla ví, kdo vozidlo řídil, ale k jeho identitě nebude vypovídat.
– říkají, že něco provedla osoba blízká. Ne sice zásadně špatně, ale nač jim to usnadňovat. Je povinností úřadů si zjistit, kdo vozidlo řídil, zda se vůbec jedná o dané vozidlo, kdy a kde. Morální a správné je se na nemorálních křižáckých taženích českých úřadů nepodílet a toliko a pouze odepřít výpověď.
– pošlou na prvotní “podání vysvětlení” zástupce. To je nesmysl a hrozí za to pokuta. Podání vysvětlení je úkonem, který se provádí osobně, byť prezenční a dálkovou formou.
– přecenění dopadů práva nevypovídat. Pokud odmítnete spolupracovat s úřadem, způsobíte tím důkazní nouzi, kterou úřad může úspěšně překonat obstaráním různých jiných důkazů, takže “to neskončí”. I bez vaší výpovědi může nasbírat dostatek důkazů k tomu, aby vydal rozhodnutí a odůvodnil ho. Jako důkaz mohou posloužit jiné svědecké výpovědi, znalecké posudky, předchozí výpovědi apod.