FSM 4: (Ne)zaplacení kauce policajtovi

Další nový díl FSM pojednává o situaci, kdy policajt požaduje od řidiče kauci. Cílem tohoto dílu FSM bude poskytnout návod řidiči, aby nedal policii záminku kauci požadovat a pokud ji požadovat, jak toto rozhodnutí napadnout.

Kdo a za jaké situace může požadovat kauci

Podle § 124a odst. 1 věty první zákona o provozu na pozemních komunikacích je policista je oprávněn vybrat od řidiče motorového vozidla podezřelého ze spáchání přestupku proti bezpečnosti a plynulosti provozu na pozemních komunikacích, u kterého je důvodné podezření, že se bude vyhýbat přestupkovému řízení, kauci od 3 500 Kč do 50 000 Kč, nejvýše však do výše hrozící peněžní sankce za spáchaný přestupek.

Kauci za přestupky s pokutou do výše 5000 Kč vybrat nelze.

Kauci lze tedy vybrat pouze od řidiče motorového vozidla a musejí být současně splněny následující zákonné podmínky:

1. Byl spolehlivě zjištěn skutek, který může být přestupkem proti bezpečnosti a plynulosti silničního provozu
2. Je z něho podezřelý řidič vozidla
3. U tohoto řidiče je důvodné podezření, že se bude vyhýbat přestupkovému řízení nebo je důvodné podezření, že by případné vymáhání uložené pokuty bylo spojeno s nepřiměřenými náklady, popřípadě nebylo vůbec možné.
4. Za domnělý přestupek lze uložit pokutu 5 000 Kč a vyšší.
5. Kauci může požadovat pouze policista, nikoli strážník
6. Důvod uložení kauce musí být uveden, byť třeba stručně, v potvrzení o převzetí kauce.

Kauce je řidiči v plné výši vrácena v případě, že v dalším řízení není shledán vinným ze spáchání přestupku. Pokud je shledán vinným, kauce se započte na zaplacení pokuty a nákladů řízení.

Při výběru kauce policista poučí řidiče o důsledku vybrání kauce a podmínkách jejího vracení a vystaví písemné potvrzení o převzetí kauce. V písemném potvrzení musí být uveden důvod uložení kauce. Písemné potvrzení se vystavuje ve třech vyhotoveních. Náležitosti potvrzení o převzetí kauce stanoví § 15b vyhlášky č. 31/2001 Sb.

Kauce propadne, jestliže nelze
a) řízení ukončit rozhodnutím ve věci proto, že podezřelý z přestupku je nedosažitelný nebo nečinný.
b) rozhodnutí ve věci, kterým byl řidič shledán vinným, nelze doručit z důvodů uvedených v písmeni a). Těžko říci, jakou situaci měl v pís. b) zákonodárce na mysli, protože platí fikce doručení.

Podle § 124c ZPPK je policista (opět nikoli strážník) dále oprávněn v případě, že řidič nesloží kauci zajistit vozidlo nebo osvědčení o registraci vozidla. Je-li zajištěno osvědčení o registraci vozidla, zasílá se správnímu orgánu (stejně jako kauce) příslušnému k vedení řízení o přestupku. Zajištění a vrácení osvědčení o registraci vozidla oznámí neprodleně orgán, který tento úkon provedl, správnímu úřadu příslušnému k vedení registru vozidel.

Pro doplnění, kauce lze vybírat také podle  § 35b zákona č. 111/1994 Sb. a dalších. To se týká dopravců. V tomto případě se jedná o jiný právní režim a nebudeme se jim dále zabývat.

Možná bych měl ještě zmínit, jak se kauce do českého právního řádu dostala. Objevila se tam při známé novele č. 411/2005, kterou se zaváděl bodový systém. Předkladatelé tehdy ujišťovali, že tím cílí na zahraniční řidiče, kteří jsou v ČR nepostižitelní pro procesní nedosažitelnost apod., policie také tvrdila, že tím cílí na zahraniční řidiče a tuzemští řidiči se nemají čeho bát. Ve znění zákona nic takového nebylo a po čase začala policie kauce používat zcela nenuceně nejen vůči cizincům, ale vůči každému. Je to běžná klamavá taktika, která se od té doby použila mnohokrát a která ukazuje, že jakmile získá policie systém nějakou pravomoc, tak ji dříve nebo později použije nehledě na to, že zpočátku tvrdí opak.

Praxe

Policie vyvinula osobitou aplikační praxi, která je samozřejmě v rozporu se zákonem, ale jejímu vedení to nijak nevadí.

1. Kauce je policisty chápána jako trest za to, že řidič nezaplatil pokutu hotově.

Policie se zde pokouší potrestat řidiče za to, že byl tak drzý a využil svého práva neřešit přestupek na místě, protože ve vnímání policistů (a bohužel části veřejnosti) má policista vždy pravdu a občan je povinen se vždy a bezvýhradně jeho podrobit jeho vůli. Někdy do toho vstupuje i skutečnost, že policisté si někdy počínají při získávání důkazního materiálu nestandardně a příliš nestojí o to, aby se jejich počínání rozsáhle přetřásalo před správním orgánem a bylo zaznamenáno v protokolu.

2. Kauce je používána jako prostředek nátlaku k tomu, aby řidič zaplatil pokutu hotově (“když nezaplatíte hned, vyměřím vám kauci”)

Zde se projevuje, že někteří policejní velitelé motivují policisty k tomu, aby vybrali co nejvíce pokut. Kromě toho, že se jedná o nepřípustný nátlak a zcizování práva, takový účel kauce zákon prostě nezná a v právním státě nemůže znát.

3. Policisté si vymýšlejí nejrůznější důvody, aby mohli složení kauce požadovat

Mají pro to instrukce shora, protože těžko lze uvěřit, že dvě různé policejní hlídky ve dvou různých případech v různé době formulují stejné odůvodnění kauce,  a to „z chování, jednání a vystupování řidiče“. Jindy je používán konstrukt, že když řidič nepodepíše oznámení o přestupku, dává tím najevo, že se bude vyhýbat správnímu řízení, protože součástí tohoto dokumentu je i potvrzení o tom, že byl řidič poučen o doručování a jeho nepodepsání je v podání policie vytvořením překážky v doručování. Je to samozřejmě velmi tristní, ale Krajský soud v Hradci Králové takovou praxi aproboval.

 

Jak nedat policii šanci vybrat kauci

1. Jistě jste četli FSM 2 a proto víte, jak reagovat na to, když vám policista sděluje nějaká svá podezření z přestupku. Ta věta zní takto:

„Přestupku si nejsem vědom, pokutu nezaplatím a trvám na projednání ve správním řízení“.
 
Tím preventivně vypustíte policistovi rybník, protože těžko lze podezřívat z vyhýbání správnímu řízení někoho, kdo projednání své věci ve správním řízení sám požaduje.

2. V případě, že policista přesto nadále spatřuje důvod, pro který se budete vyhýbat správnímu řízení, požadujte, aby vám tento důvod sdělil. Pokud toho není schopen, sdělte mu, že postupuje v rozporu se zákonem a budete na něj muset podat stížnost.

3. Pokud ani poté s policistou není řeč, doporučují některé zdroje volat GIBS. Podle mých zkušeností funguje lépe jiný postup. Zavolejte prostě 158 a požadujte vyslat na místo hlídku policie, protože právě dochází k nezákonnému jednání příslušníků dopravní policie, kteří požadují kauci v rozporu se zákonem. Ostuda a pohovor s operačním důstojníkem, který navíc přináleži k jiné policejní složce než příslušníci dopravní služby zajistí, že odhodlání policistů vytrucovat si kauci rychle zchladne a funguje lépe než výhrůžky nějakým GIBSem, který je stejně hlavně politickým orgánem a pracuje od osmi do třech. Tento postup má také tu výhodu, že váš postup je zaznamenán a bude ho zatěžko popřít.

4. Pokud k vyměření sankce přesto dojde, v písemném potvrzení musí být uveden důvod uložení kauce. Pokud tam důvod uložení sankce není uveden, není srozumitelný, neodpovídá realitě apod., potvrzení má také prostor pro vaše vyjádření, který náležitě využijte.

 

Co postačuje k „důvodnému podezření“?

Klíčovým pro vznik oprávnění vybrat kauci je, na základě čeho policajt může nabýt důvodného podezření, že se budete správnímu řízení vyhýbat.

Takovým důvodem může například být, že to sami uvedete. Je samozřejmě velmi hloupé policistům sdělovat, že se následně budete správnímu řízení vyhýbat nebo že máte uzavřené tzv. pojištění proti pokutám.

Ohledně toho, co může být způsobilé vyvolat důvodné podezření, podle rozsudku NSS č.j. 4 As 6/2014: “V této souvislosti krajský soud zmínil, že důvody, na jejichž základě může policista k takovému závěru dospět, jsou jistě rozmanité, byť jejich základní typologie bude spíše užší. Bude se tak jednat zejména o případy, kdy bude řidičem osoba, která nemá na území České republiky trvalé bydliště nebo má nahlášen trvalý pobyt na obecním úřadě, popř. osoba, která se již v minulosti přestupkovému řízení vyhýbala. Stejně tak by mohla být dostačující rovněž situace, kdy řidiči hrozí za oznamovaný přestupek zákaz řízení či jiná citelná sankce (např. vyšší peněžitá pokuta). Naopak zcela nedostatečné bude pouhé uvedení závěru, že policista nabyl podezření, že dotčená osoba se bude vyhýbat správnímu řízení.“

V současné době nemá policie žádnou možnost zjistit, že se nějaká osoba přestupkovém řízení „vyhýbala“.

V minulosti byla policie poměrně úspěšná s dalšími pseudodůvody, zejména nekomunikace řidiče, nepodepsání oznámení přestupku, neuvedení kontaktních údajů do oznámení přestupku (např. číslo mobilního telefonu) nebo to, že řidič nepodepsal doručovací doložku. V podstatě docházelo k tomu, že pokud řidič neudělal cokoli, co pan policajt po něm chtěl, byl to důvod k požadování kauce.

Část těchto postupů bude ale policie muset oželet, protože se v roce 2015 judikatura jasně vymezila ve směru zúžení důvodů pro výběr sankce, k čemuž nepochybně napomohlo extenzivní používání sankce ze strany policie.

Rozsudek NSS č.j. 7 As 273/2014: Fakt, že stěžovatel s policisty nespolupracoval a odmítl podepsat předmětné oznámení a vyjádřit se k němu, nelze za takový důvod považovat. Lze se jistě pozastavit nad tím, proč stěžovatel, pokud nesouhlasil s tím, že spáchal přestupek, neuvedl tento svůj názor v příslušné části tiskopisu. Nicméně pouhou skutečnost, že stěžovatel zaujal komunikačně minimalistický postoj a k přestupku, z jehož spáchání byl podezřelý, se nevyjádřil, nelze bez dalšího chápat jako snahu vyhýbat se správnímu řízení, nýbrž de facto jako realizaci jeho práva na volbu libovolné procesní strategie v intencích ust. § 73 odst. 2 zákona č. 200/1990 Sb., ve znění pozdějších předpisů. Ta může spočívat rovněž i v mlčení (…)

U podobného výkladu NSS setrval i v rozsudku 9 As 150/2015, kde byla výchozí situace ještě vyhrocenější. Policie si navíc ex post po dvou měsících od spáchání domnělého přestupku vymyslela důvody k uložení kauce, které uvedla v úředním záznamu, a soud je proto nevzal v potaz. I zde konstatoval soud:

Jedinými důvody výběru kauce obsaženými v potvrzení o převzetí kauce, které jsou podle výše citované judikatury klíčové pro vymezení důvodného podezření vyhýbání se přestupkovému řízení, je tedy nesouhlas s přestupkem, odmítnutí seznámit se s oznámením o přestupku a vyjádřit se a podepsat vyplněný tiskopis. Uvedené důvody nedosahují takové intenzity, aby na jejich základě mohl policista nabýt důvodné podezření, že se řidič podezřelý ze spáchání přestupku bude vyhýbat přestupkovému řízení.

Nepodepsání oznámení přestupku a nekomunikace s policií proto nepředstavuje dostatečný důvod k výběru kauce.

 

Dokumentování průběhu jednání s policisty

Uvedené tahanice o to, kdo se choval arogantně a zda to bylo dost arogantní vedou nutně k následujícímu doporučení. Vhodnými prostředky (mobilní telefon, diktafon, kamera v autě) dokumentujte průběh jednání s policisty.


 

 

Bonus aneb Gestapo bylo ještě docela fér

Tento návod byste nečetli, kdyby pár odvážných motoristů neváhalo podávat žaloby na policii na ochranu před nezákonným zásahem podle § 82 správního řádu. Díky tomu se začíná ustalovat judikatura, která do budoucna zabrání naprosto excesivnímu používání kauce s gumovými odůvodněními jako je „z chování, jednání a vystupování řidiče”. Používání takového odůvodnění vypovídá o tom, jak vlastně Policie ČR vnímá pojem spravedlnosti, že vedení policie takové postupy nevadí nebo je ještě podporují.

Nicméně vydržte, bude hůř.

V jedné zmíněné kauze 1) vysvětloval policista důvod výběru kauce řidiči takto: “My to poznáme, ty lidi se chovaj nestandardně, nezaplatil jste pokutu, nepodepisujete, odmítl jste se vyjádřit.” a neopomněl sdělit, že “z pokuty byste vyvázl levnějc”. Tento případ nakonec dospěl k Nejvyššímu správnimu soudu 6), kde policie v pozici žalovaného uplatnila následující argumentaci:

Žalovaný (=policie, rD-F) vyjádřil domněnku, že zástupkyně stěžovatele je aktivní v zastupování v případech tohoto typu, a řízení je proto vedeno účelově, s cílem zastrašovat správní orgány; žalobce je napojen na občanské sdružení, které provozuje webové stránky www.STOP-POLICIE.cz a poskytuje komerční pojištění proti postihu za přestupky.“

Jinými slovy, Policie České republiky se pokusila přičíst řidiči k tíži, že se nechal zastupovat právní zástupkyní Wenzlovou, která (mimojiné také) spolupracuje s firmou, která poskytuje řidičům právní služby. Ještě jinak, policie lustruje advokáty a shromažďuje o nich informace, to vše je samozřejmě v rozporu úplně se vším.

To není zdaleka všechno. V případě přestupku, který nakonec směřoval k rozsudku NSS č.j. 4 As 6/2014 policie jednak lhala a vymýšlela si, že se (ne)řidič choval arogantně, ale hlavně demonstrovala, že lidová hláška “neexistují nevinní občané, existují jen nedůsledně vyšetřovaní” není černý humor, ale pracovní návod. Rozsudek obsahuje tuto informaci:

(…) argumentace stěžovatelky (= policie, DF) v níž se zabývá skutečností, že v žalobcově evidenční kartě řidiče je jediný záznam o spáchaném přestupku a posléze dovozuje, že evidenční karta řidiče bez záznamu může být paradoxně důsledkem toho, že se podezřelý řidič přestupkovému řízení v minulosti „úspěšně“ vyhýbal.

Jinými slovy, policie se v defenzívě po prohraném sporu rozhodla vyztužit svoji argumentaci tím, že řidič má nějak podezřele čistou kartu a to že může být právě důsledkem toho, že se přestupkovým řízením vyhýbal. Soud to okomentoval zcela jasně: “V praktickém životě by navíc aplikace tohoto závěru stěžovatelky vedla k absurdním důsledkům a de facto popření presumpce neviny a smyslu výpisů z rejstříků dokládajících počestnost osob, neboť by je bylo možné vždy zpochybnit tvrzením, že nějaká nezákonná činnost té které osoby není v rejstříku zaznamenána, neboť se jí podařilo vyhnout se potrestání.”

S vědomím takto excesivní práce policie s institutem kauce proto nelze vyjádřit nic jiného než údiv nad tím, že se ministerstvo dopravy a vláda rozhodli tuto pravomoc ještě rozšířit.

Doufám tedy, že se mezi čtenáři tohoto článku najde alespoň jeden, který nebude váhat dát policii k soudu za její ranaření s kaucemi, až to na něj taky zkusí. Mimochodem, někteří (možná právem) ohrnují nosy nad firmami, které nabízejí “pojištění proti pokutám“, ale na druhé straně jsou to právě ony, kdo má dostatek kauz i finančních prostředků k tomu, aby na své náklady prováděly “průzkum bojem” a rodila se nezbytná judikatura, o kterou se ostatní mohou (zcela zdarma a komfortně) opírat, přičemž současně klesá veřejná akceptace této formy racketeeringu.


10.1.2016 D-FENS
update: 20. 2. 2016 v souvislosti s platností novely č. 48/2015 Sb.