V minulém dílu FSM jsme rozebrali, co se stane, když se rozhodneme neřešit přestupek na místě zaplacením pokuty a převzetím pokutového bloku. V tomto dílu probereme, jaké budou první kroky správního orgánu ve správním řízení.
Základem pro správní řízení je zákon č. 500/2004 Sb., dále správní řád nebo spr.ř. V případě, že se jedná o přestupek, platí ustanovení zákona č. 250/2006 Sb. (dále přest. zák.) a v případě, že se jedná o přestupek dopravní, tak ještě zákon č. 361/2000 Sb. (dále ZPPK). Platí zde zásada, že Lex specialis derogat legi generali, neboli zvláštní úprava nahrazuje úpravu obecnější, tedy ve věcech upravených v zákoně 361/2000 Sb. platí tento zákon a konečně zákon č. 250/2006 Sb. má přednost před ustanovením spr.ř.
Posledně jsme skončili u toho, že policie (PČR nebo obecní policie) sepíše oznámení přestupku a úřední záznam, které následně předá místně příslušnému správnímu orgánu. Místně příslušný správní orgán je městský nebo obecní úřad obce s rozšířenou působností, v jehož působnosti nastalo deliktní jednání.
Tento správní orgán zpravidla jako první úkon řízení vydá příkaz.
Příkazem lze uložit správní trest napomenutí, pokuty, zákazu činnosti, nebo propadnutí věci nebo náhradní hodnoty.
V případě přestupku je příkazní řízení upraveno v § 90 přest. zák. Příkaz má stejné náležitosti jako rozhodnutí o přestupku. Oznamuje se vždy písemně. Obviněný z přestupku může proti příkazu podat do 8 dnů ode dne jeho doručení odpor správnímu orgánu, který příkaz vydal. Včasným podáním odporu se příkaz ruší a správní orgán pokračuje v řízení.
Pokud byl proti příkazu podán odpor, nelze obviněnému v řízení uložit jiný druh správního trestu s výjimkou napomenutí nebo vyšší
výměru správního trestu, než mu byly uloženy příkazem; to neplatí, pokud správní orgán v řízení změní právní kvalifikaci skutku. Tzn. v následném řízení není možné zvýšit trest uvedený v příkazu, leda by správní orgán v dalším řízení skutek překvalifikoval.
Paušální částku nákladů řízení nelze uložit v příkazním řízení, pokud je příkaz vydáván jako první úkon v řízení (§ 150 odst. 4 spr. ř.)
Nepodáním odporu nabyde příkaz právní moci a je vykonatelný, musíte tedy zaplatit pokutu a jsou vám připsány body v bodovém systému, pokud je spáchaný přestupek takto ohodnocen.
Náležitosti odporu
Institut odporu v příkazním řízení byl koncipován tak, aby jej uměl uplatnit každý i naprosto bez právní kvalifikace. Shora uvedené požadavky na odpor proto nejsou nijak rozsáhlé (ve srovnání např. s odvoláním) a v podstatě tedy postačuje napsat na sáček od mouky „Proti rozhodnutí správního orgánu č.j. … podávám odpor. Venca Hlína, nar. 18.8.1988, Motyčín 18.“
V odporu je třeba uvést:
– kdo odpor podal,
– které věci se týká (nejlépe tedy uvedením spisové značky) a
– že se jedná o odpor
Dle § 37 odst. 2 správního řádu uvede fyzická osoba v podání (tedy i v odporu)
– jméno a příjmení,
– datum narození a
– místo trvalého pobytu,
– popřípadě jinou adresu pro doručování.
V případě, že by odpor neobsahoval některou z posledně uvedených náležitostí, správní orgán by měl podatele vyzvat k doplnění podání. Ohledně úplnosti podání odporu, v kombinaci s plnou mocí si můžete prostudovat rozsudek Krajského soudu v Plzni č.j. 30 A 75/2014-30.
Ani v jednom z uvedených případů zákon neukládá odpor odůvodnit a to také znamená, že jeho účinek (zrušení příkazu) nastane i při absenci odůvodnění.
Praktické postřehy týkající se podání odporu
V defenzívě je odpor „low hanging fruit“, podává se velmi často, zcela neformálně a rutinovaně. Dá se předpokládat, že pokud jste nesouhlasili s pokutou, nebudete zřejmě ani souhlasit s příkazem.
Podstatným je fakt, že výše pokuty uvedená v příkazu se nemůže v dalším řízení zvýšit.
Pokud obdržíte příkaz, je třeba učinit následující kroky:
1. Zachovat klid. I když příkaz působí dojmem ucelené argumentace, která nemá žádná viditelná slabá místa, představuje pouze jednostranný pohled správního orgánu, který použil ze spisu pouze to, co podporuje jeho verzi. V dalším řízení a po seznámení se se spisem se může například ukázat, že jsou i skutečnosti další, které celou věc staví do úplně jiného světla.
2. Seznamte se s poučením a s lhůtami uvedenými tam.
3. Pokud se v přestupkovém řízení rozhodujete, zda v řízení pokračovat a riskovat náklady řízení, nebo zda zaplatit na základě příkazu a dál se nebránit, patrně budete potřebovat informaci, co vlastně správní orgán na vás má. K tomu slouží institut nahlédnutí do spisu.
Příkaz advanced level
Dá se dosáhnout zrušení příkazu poté, co nabyl právní moci tím, že obviněný nepodal ve lhůtě odpor? Může se tak stát v případě, že obviněný ex post zjistí nějaké skutečnosti, které by mu v řízení mohly být ku prospěchu a které v době vydání příkazu nebyly známy. V takovém případě lze aplikovat pouze mimořádný opravný prostředek – žádost o obnovení řízení, viz rozsudek NSS č.j. 8 As 193/2014 – 35.
Odpor může jménem obviněného podat i zmocněnec.
Nejčastejší chybou při podání odporu je nepodání odporu v 8-denní lhůtě.
Odůvodněný či neodůvodněný odpor?
Odpor má právní účinek, i když není odůvodněný, tedy není uvedeno, co shledáváte sporným. Je tedy pouze věcí vaší procesní taktiky, zda se rozhodnete odpor odůvodnit nebo ne.
V případě, že odpor neodůvodníte, nedozví se správní orgán nic o vaší procesní taktice a tu budete moci uplatnit následně v ústním jednání. Správní orgán se tedy nijak nepřipraví a důkazy, které navrhnete v ústním jednání, bude muset provést po něm (nebo přesvědčivě odůvodnit, proč se je rozhodl neprovést).
Kolega Smrtihlav doporučuje odpor odůvodnit a uvádí argumenty, které jsou rovněž validní. Předně lze kalkulovat s tím, že pokud vaše námitky v odporu budou dostatečně silné, správní orgán se zrovna nepřetrhne, aby v řízení pokračoval, protože mu dojde, že tady se bude hrát tvrdě a nekouká z toho snadné vítězství, ale řízení s rozsáhlým dokazováním, jehož náklady budou stejné nebo vyšší než pokuta sama.
Je to tedy otázka vaší volby. Já osobně preferuji skryté nošení, tedy neodůvodněný odpor.
