Jak se vyhodnocují snímky z radarů Ramer

Obsah tohoto příspěvku bude dílem humorný a dílem užitečný. Podíváme se do návodu, kterým výrobce radarů pro měření rychlosti, firma Ramet vybavuje správní orgány a policii, aby přesně vyhodnotili snímky z jejich měřiče.

Návod na vyhonodcení snímků z radarů Ramer (ke stažení zde jako PDF, 7 MB) nám padl do ruky při jednom správním řízení před delší dobou, kdy jsme ho asi mylně pokládali za nějaký druh úředního humoru, k čemuž přispívalo, že některé verze jsou signovány „Hájek, metrolog 2. třídy“.  Popularita dokumentu mezi správními orgány roste úměrně k tomu, jak narůstají pochybnosti o tom, co radary používané Policií ČR vlastně změřily. Jak ukazují poznatky z okolních zemí, zhruba 10-15% měření rychlosti je technicky vadných. Praxe v ČR tomu neodpovídá, zde správní orgány a policie udržují ve vzájemné shodě linii, kdy se o měřeních nepochybuje a jsou per definitio správná. Tečka. Jakýkoli jiný výklad by měl za následek, že by se jednak úředníci museli více soustředit na technickou správnost provedení měření a také by nepochybně došlo k tomu, že by od části řidičů nešlo vybrat pokutu, protože by existovaly pochybnosti, zda se nějaký přestupek stal. Jak velké části není snadné určit, ale dá se předpokládat, že by to bylo také nějakých 10 až 15%.

Správní orgány trpí značnou neochotou zabývat se technickými aspekty měření rychlosti radary Ramer, k čemuž nepomáhá ani nepřehledná, obtížně srozumitelná a neodborně působící dokumentace. Místo toho používají nepodložený a paušální závěr, že „pokud byla rychlost vozidla stěžovatele rychloměrem zaznamenána, metoda měření musela být v souladu s manuálem k obsluze…“. Inspiraci nalezli v rozsudku NSS č.j. 3 As 82/2012-27, který v této souvislosti s velkou oblibou citují, ačkoli se týká striktně laserového měřiče a přesto, že jim v rozsudku 1 As 281/2016 tentýž soud tuto praxi jednoznačně vytkl. Radary Ramer jsou však schopné provést nesprávné měření, jak si ukážeme dále.

Dokument s celým názvem „Vyhodnocení záznamu o přestupku ze zařízení Ramer7CCD, Ramer7, Ramer 10, AD9“ má dvě části. První je návod na vyhodnocení snímků z přístroje, druhým jakýsi seznam otázek a odpovědí pro úředníky.

V první části dokumentu se dozvíme, že u některých typů přístrojů je třeba na pořízený a vytištěný snímek přiložit šablonu, jejíž vzor návod také obsahuje. Na šablonu je přenesena poloha radarového paprsku, a pomocí ní lze potvrdit, že radar byl ustaven správně. Tento primitivní postup zhruba na úrovni výtvarné výchovy pro první stupeň základní školy a poněkud kontrastuje s každodenním ujišťováním o dokonalých a nezpochybnitelných technologiích, které mají příslušníci Policie ČR v rukou při jejich každodenním boji se silničními piráty.

Dále tento návod pojednává osobitým jazykem o rizicích plynoucích z odrazu radarového paprsku a nesprávného nastavení dosahu přístroje. Příklady nesprávného ustavení či nastavení přístroje jsou demonstrovány na fotografiích, ze kterých jednoznačně vyplývá, že provést nesprávné měření je nejen možné, ale není to v praxi vůbec neobvyklé. Asi nejtypičtejší je tento snímek:

 

K tomuto snímku, který je proveden měřičem Ramer 10 zjevně v rozporu s návodem k přístroji, konstatuje autor následující:

Na snímku je reflexe způsobená nesprávným nastavením dosahu při měření za jízdy v sousedním pruhu. Při měření za jízdy v rovném úseku lze nesprávné ustavení měřícího úhlu vyloučit. Pokud by na podobném snímku, při měření z místa, byla stejná pozice vozidla ve snímku, při správně zvoleném dosahu tj. 20m, jednalo by se o nesprávné nastavení měřícího úhlu. Svislé červené linky určují mezní hranice místa konce vozidla (vymezují hranice max. povolené chyby ustavením).

V podstatě se nám zde pokouší autor dokumentu svým osobitým způsobem sdělit, že zařízení naměřilo rychlost 133 km/h v důsledku odrazu radarového paprsku, protože obsluha zařízení špatně nastavila jeho dosah. Zařízení se tedy „koukalo“ jinam, než kde se nacházelo měřené vozidlo, což potvrzuje to, že se konec vozidla označený křížkem na snímku nenachází mezi dvěma červenými čarami.

Nezbývá se než dohadovat, kolik takových snímků v praxi každodenně vznikne a je vyhodnoceno způsobem „píše nám to 133 km/h, tak musel jet 133 km/h, protože velitel říkal, že ta mašinka je ohromně přesná“.

Podobných obrázků je v dokumentu ještě několik. Nezbývá než poznamenat, že tímto návodem výrobce radarů Ramer, firma Ramet, pozici uživatelů svých výrobků příliš nevylepšila.

Neméně zajímavá je i druhá část dokumentu, nazvaná „Nejčastější výhrady k měření rychlosti“. V ní se výrobce pokouší vložit do rukou správních orgánů a policie argumenty, jak obhájit měření v případě, má-li řidič pochybnosti. Otázka je, nakolik byl přitom úspěšný. Bohužel pro správní orgány jsou některé repliky nejednoznačné nebo formulované natolik nesrozumitelně, že jim sami úředníci velmi často nerozumějí. Spíše nežli o pomoc správním orgánům se tak jedná o zajímavý pohled na to, jak se výrobce měřičů k celé problematice staví a jak solidním dodavatelem technologií je.

Když ponecháme stranou detaily jako nesrozumitelnost, pravopisné chyby a zmatené věty, kterým nejspíš nerozumí ani autor, sám tento „návod na vyhodnocení“ se v mnoha místech ocitá v rozporu s Návodem pro obsluhu měřiče. To je dalším důvodem k zpochybnění důkazu ve formě měření, protože je provedené a vyhodnocené na základě protiřečící si dokumentace.

Jak pracovat s tímto dokumentem? Doporučujeme jej používat stejně, jako s ním nakládají úředníci, tedy striktně  účelově. Pokud obsahuje něco, co se dá v našem konkrétním případě v defenzívě použít, je třeba požadovat provedení tohoto dokumentu i návodu k měřiči jako důkazů v řízení a měření napadnout.

Návod k obsluze zařízení Ramer 10 najdete ke stažení zde. Jedná se o neveřejný dokument, nicméně pokud jste účastníkem řízení, máte právo požadovat jej provést jako důkaz (v tom případě není vložen do spisu) a nahlížet do něj. I on obsahuje celou řadu informací, které lze ve správním řízení zužitkovat, nejčasteji ve formě různých návrhů na doplnění dokazování. Některé jsou notoricky známé (např. měření v zatáčce). I on v různých místech naznačuje, že radar Ramer asi nebude tak bezchybný, jak si můžeme přečíst na policejních webech. Téměř kultovní se v tomto ohledu stala fotografie vozidla Škoda Octavia přítomná na stránce 68 návodu (revize z 17.10.2011), kdy radar vypočetl délku vozidla 8,9 metru (délka vozidla Škoda Octavia combi je 4,6 metru).

Tento krátký článek sleduje kromě primárního cíle (seznámení řidičů s podklady, které policie a správní orgány používají, ale moc se s nimi nechlubí) ještě dva sekundární cíle. Jednak bychom uvítali něco jako brainstorming nad technickou stránkou měření s Ramerem, dále bychom uvítali, kdyby nám čtenáři zasílali průběžně novější verze odkazovaných dokumentů. Přece jen se v čase vyvíjejí, i když nepříliš dynamicky.

 

 

 

 

Mobilita 2014 z.s.