Měření rychlosti ve Šternberku

Město Šternberk spustilo na konci roku 2014 úsekové měření rychlosti v Jívavské a Olomoucké ulici. Jedná se o příjezdy do města ve směrech od Opavy a od Olomouce. Celé měření odpočátku provázely pochybnosti o zákonnosti jeho provádění.

Měření totiž za pomoci kamerového úsekového měření prováděl soukromý subjekt M&T s.r.o., se kterým město mělo uzavřenou smlouvu, ve které tomuto subjektu kromě určité fixní částky nájemného přiznávalo odměnu ve výši 65 Kč za každý zaznamenaný přestupek. Firma M&T s.r.o. tak participovala na výběru pokut a byla na výsledku měření ekonomicky zainteresovaná.

Na situace, kdy soukromý subjekt měřící rychlost je zainteresovaný na počtu zjištěných (nebo projednaných) přestupků přitom opakovaně reagovaly správní soudy, včetně Nejvyššího správního soudu, který například v rozsudku č.j. 9 As 185/2014 rozebíral situaci ve městě Turnově. Tam společnost Czech Radar a.s. provozovala měření rychlosti, byla placena procentem z uhrazených pokut a současně široce participovala na různých činnostech s měřením rychlosti spojených, včetně nastavování zařízení. Zainteresovanost této firmy na výsledcích měření byla zcela zjevná. Soud v turnovském případě doslova konstatoval, že „(n)astavení „pronájmu měřícího zařízení“ shora popsaným způsobem vzbuzuje důvodné pochybnosti o objektivitě celého přestupkového procesu a zákonnosti získaných důkazů.

Již na začátku roku 2016 mělo město Šternberk právní potíže se zvoleným způsobem zapojení firmy M&T s.r.o. do svého „přestupkového byznysu“ poté, co se jeden z provozovatelů úspěšně bránil odvoláním proti rozhodnutí MÚ Šternberk, odboru dopravy a silničního hospodářství a odvolací správní orgán mu dal za pravdu (rozhodnutí Č.j. KUOK 5968/2016 ze dne 20. 1. 2016, v anonymizované podobě zde). Město Šternberk následně provedlo ve smlouvě s firmou M&T kosmetické úpravy, které podle jeho přesvědčení měly zajistit právní nenapadnutelnost zvoleného modelu výběru pokut. O situaci informovala média.

Tento model spolupráce se však stal zcela neudržitelným poté, co se věc dostala k Nejvyššímu správnímu soudu a ten v rozsudku č.j, 10 As 107/2018 z 30. 5. 2018 rozhodl ve prospěch jiného provozovatele vozidla. NSS konstatoval zcela zjevnou hmotnou zainteresovanost soukromého subjektu na výsledcích měření, který má na výsledku měření majetkovou účast (dostává 65 Kč za každé „změření“). Dále NSS zpochybnil objektivitu takového měření, protože firma M&T mající majetkový zájem na výsledku měření současně provádí veškeré nastavování zařízení. I zde NSS vyslovil důvodné pochybnosti o objektivitě celého přestupkového procesu a zákonnosti získaných důkazů.

Tento stav byl městem Šternberk podle všeho dále udržován do 27.7.2018, kdy město ukončilo spolupráci na měření rychlosti se subjektem M&T s.r.o., zařízení na měření rychlosti odkoupilo do svého vlastnictví za částku necelých 2.4 mil. Kč (registr smluv) a uzavřelo novou smlouvu o dílo s firmou Camea (registr smluv), která se ale týká pouze provádění servisu zařízení v majetku města a jako taková neobsahuje žádnou spornou klauzuli.

Jsme toho názoru, že řidiči a provozovatelé se mohou domáhat obnovy řízení podle § 100 správního řádu a pokusit se tak získat zpět peníze, které uhradili na pokutách Městskému úřadu Šternberk. Je přitom nepodstatné, zda se jednalo o přestupek řidiče nebo správní delikt provozovatele, protože v obou případech existuje důvodná pochybnost o zákonnosti klíčového důkazu, totiž měření rychlosti. Existence takto konstruované smlouvy představuje dříve neznámou skutečnost, která existovala v době původního řízení a kterou účastník, nemohl v původním řízení uplatnit. Doporučujeme se také seznámit s rozsudkem NSS č.j. 7 As 74/2010 z 30.10.2010 týkající se obnovy řízení v obdobném případě. Doporučujeme se neformální žádostí domáhat i částek uhrazených na základě tzv. výzvy k úhradě určené částky. Je nám známo několik případů, kdy již byly pokuty nebo určené částky MÚ Šternberk řidičům či provozovatelům vráceny.

Šternberský případ ukázal, že ve správním řízení týkajícím se měření rychlosti zejm. stacionárními zařízeními má nepochybně význam zabývat se obsahem smluv týkajících se provozu měřících zařízení, pokud tato nejsou v majetku města. K podobně nezákonnému měření bude pravděpodobně docházet na více místech v ČR, protože popsaný ekonomický model (pronajímatel zařízení placený přímo úměrně vybraným pokutám) je pro obce nejvýhodnější.