Pojištění proti pokutám jako přitěžující okolnost aneb dopravní ideozločin

V tomto krátkém článku okomentujeme nedávný rozsudek, který na sebe přilákal značnou mediální pozornost pod heslem „Pojištění proti pokutám je přitěžující okolnost“, jak zvěstoval světu například známý dezinformační server idnes (v tomto případě se zjevně jedná o článek psaný na zakázku, stačí se podívat na výběr ostatních článků autora).

Rozsudek z 15.12.2017 naleznete pod č.j. 4 As 199/2017 na stránkách NSS.

V dané kauze šlo o to, že nezjištěný řidič překročil nejvyšší dovolenou rychlost v obci Pohořelice (měření rychlosti čistě inkasního charakteru) a provozovatel vozidla byl následně stíhán pro správní delikt v rámci jeho objektivní odpovědnosti, protože se provozovatele nepodařilo zjistit. Provozovatel, resp. Jeho zástupce byl již jednou v této věci úspěšný před Nejvyšším správním soudem a dosáhl vrácení věci k novému projednání (4 As 48/2017).

Ke své obraně použil jednak to, že ulice Znojemská, kde byl přestupek zjištěn, vede i mimo obec, že nedostal možnost se v řízení vyjádřit a dále uváděl, že vozidlo řídila tzv. osoba mrtvá, což mu správní orgán přičetl k tíži. Podle správního orgánu a později krajského soudu provozovatel uvedl jako řidiče osobu, o které věděl, že mezi spácháním přestupku a jeho projednáváním zemřela. Ten naopak namítal, že mu nelze klást k tíži, že osoba, které svěřil své vozidlo, později zemřela.

V dané věci hraje velkou roli, že provozovatel byl v průběhu správního řízení zastoupen společností Fleet Control s.r.o., což je jeden ze subjektů p. Petra Kocourka a kterým bývá spojován p. Mikael Oganesjan, bývalý youtuber MajkJePán. Subjekty spojené s p. Kocourkem nabízely po nějakou dobu tzv. pojištění proti pokutám. To spočívalo v tom, že „pojištěný“ (v uvozovkách, protože de iure nešlo o pojišťovnu, ale družstvo) platil ročně určitou paušální částku za to, že „pojišťovna“ bude řešit jeho přestupkové věci. Toto je nutné uvést k pochopení celého rozsudku.

Předmětem rozhodování NSS bylo, zda lze skutečnost, že provozovatel udal tzv. osobu mrtvou jako řidiče svého vozidla v daném místě a čase, pokládat za přitěžující okolnost, kterou lze zohlednit při moderaci sankce. NSS konstatoval:

Nejvyšší správní soud v prvé řadě konstatuje, že procesní taktika a způsob obhajoby stěžovatele jakožto osoby obviněné ze správního deliktu byla výlučně v jeho dispozici. Obviněnýze správního deliktu může na svou obhajobu uvádět jakákoli tvrzení, popř. může zůstat nečinný, a je na správním orgánu, aby zjistil skutkový stav věci, o němž nejsou důvodné pochybnosti. Případná nepravdivá tvrzení obviněného tak má správní orgán vyvrátit. Volba procesní taktiky tak podle Nejvyššího správního soudu představuje právo obviněného, nikoli přitěžující okolnost (byť doznání viny a lítost mohou být hodnoceny jako polehčující okolnost).

Postup správního orgánu, který se pokoušel využití „osoby mrtvé“ v defenzívě zužitkovat k navýšení sankce coby přitěžující okolnost, tedy nenalezl u NSS podporu. Jak nám na idnesu zapomněli sdělit, soud tedy rozhodl ve prospěch stěžovatele a věc se bude znovu projednávat.

Jako určitá cena útěchy nad rámec odůvodnění rozhodnutí pocítil Roztočilův senát potřebu udělat náš svět lepším a vložil správním orgánům do ruky něco, co určitě bude a v jednom nám známém případě dokonce již bylo zneužito. V bodě 15 odůvodnění rozsudku totiž uvedl:

Nad rámec potřebného odůvodnění Nejvyšší správní soud konstatuje, že v rámci hodnocení osobnosti pachatele správního deliktu však je možné přihlédnout k okolnosti (kterou je o všem třeba postavit najisto), že již před spácháním deliktu uzavřel smlouvu se společnosti FLEET Control, s. r. o. Ta, jak Nejvyšší správní soud vyslovil v již zmíněném rozsudku ze dne 16. 6. 2016, č.j. 6 As 73/2016 –40„ poskytuje své služby v rámci tzv. pojištění proti pokutám za dopravní přestupky (jak plyne už z názvu a obsahu webové stránky provozované na jí drženém doménovém jméně nechcipokutu.cz). Pokud obviněný z deliktu platí této společnosti za takové „pojištění“, lze usuzovat, že to svědčí o jeho celkově negativním vztahu k dodržování povinností stanovených právními předpisy upravujícími provoz na pozemních komunikacích. Je totiž zřejmé, že taková osoba pohrdá pravidly silničního provozu a nehodlá se jimi řídit, přičemž spoléhá na to, že pomocí služeb poskytovaných v rámci příslušného „pojištění“ nebude za takové protiprávní jednání nijak postižena. Netřeba zdůrazňovat, že jednání řidičů, kteří již předem počítají s tím, že pravidla silničního provozu nebudou respektovat a že jim za to nehrozí žádná sankce, je vysoce společensky nebezpečné a znamená ohrožení životů, zdraví a majetku jiných účastníků silničního provozu.Takovou skutečnost lze v rámci hodnocení osoby odpovědné za správní delikt (samozřejmě nikoli paušálně, nýbrž při zohlednění konk rétního případu) hodnotit jako přitěžující okolnost.

Podíváme se na tento text podrobněji.

Roztočilův senát zde konstatuje, že je možné přihlédnout k tomu, že pachatel již před spácháním deliktu uzavřel smlouvu se subjektem, může to nasvědčovat jeho negativnímu vztahu k dodržování pravidel silničního provozu. Jedná se o aktivistický výrok, který by od soudce Nejvyššího správního soudu asi málokdo očekával.

Nicméně se nedomnívám, že by to v praxi nějakému úředníkovi pomohlo, pokud mu to tedy nedovolíte.

Předně v tomto případě nebylo postaveno najisto, že by stěžovatel skutečně pojištění proti pokutám skutečně uzavřel, pouze soud vyslovil podezření, že by tomu tak mohlo být, protože subjekt, který ho v řízení zastupoval, vešel ve známost v souvislosti s tzv. „pojištěním proti pokutám“ a inzeroval ho na svých webových stránkách. To však nic nevypovídá o tomto konkétním případě, správním orgán proto bude muset postavit najisto, že došlo k naplnění určitých znaků „pojištění proti pokutám“, například uvedeného zaplacení „pojištění“ ještě před spácháním přestupku, což se mu bez součinnosti „pojištěného“ těžko povede. Ten může naopak tvrdit, že byl ve správním řízení zastoupen toliko na základě § 33 správního řádu bez jakéhokoli ekonomického závazku, což by byla opět zcela legální realizace procesní strategie, o které se soud dostatečně vyslovil v témže rozsudku.

I z jiných důvodů jsme toho názoru, že z uzavření „pojištění proti pokutám“, potažmo z jakékoli jiné formy podobné spolupráce rezultující v zastoupení podle § 33 správního řádu nelze bez dalšího usuzovat na to, že by se chtěl zastoupený vyhnout postihu za cokoli. Zastupovat se může nechat například z toho důvodu, že na jednání s úřady nemá čas, pobývá v cizině nebo nedisponuje příslušnými znalostmi. Správní orgán bude muset prokázat, že „pojištěnec“ uzavřel „pojištění“ právě proto, že se chtěl vyhnout postihu, což v praxi nebude snadné.

Logika, kterou NSS ve svém rozsudku použil, bude zcela jistě nadužívána zneužívána správními orgány k tomu, že budou argumentovat „pohrdáním pravidly silničního provozu“ jako přitěžující okolností jako na běžícím pásu, přičemž jim k tomu bude dobré cokoli. Jako přitěžující okolnost tedy budou zkoušet shledat například použití antiradaru, nějakého zařízení upozorňujícího na skryté měření rychlosti, šablonovité používání procesních taktik získaných z internetu a nějakého iniciativního úředníka nepochybně nakonec napadne, že přitěžující okolností je i znalost správního řádu, protože takový člověk má nepochybně vyšší pravděpodobnost zůstat nepotrestán a než občan, kterého zákony nezajímají a platí bezmyšlenkovitě pokuty.

Dalším inovativním prvkem je, že dosud zákon nepředpokládal pozitivní vztah k pravidlům silničního provozu, postačovalo jejich dodržování. Dejte proto ve vznikajícím orwellovském prostředí pozor na to, aby vám neuklouzlo například, že v Pohořelicích měří rychlost pouze za účelem naplnění obecního rozpočtu, protože by to mohlo prokazovat váš negativní vztah k dodržování povinností stanovených zákonem. Spácháte tedy souběžně něco jako přidružený dopravní ideozločin, kvůli kterému dostanete vyšší pokutu.

Chápu proto tento rozsudek jako určitý extrémistický úlet, který Roztočilův senát vyprodukoval pod vlivem mnohdy velmi sporných postupů firmy Fleet Control a jejich právního zástupce Topola.

V závěru nedopručuji nikomu, aby využíval k ochraně svých práv jakýchkoli subjektů spojených s panem Kocourkem (na trhu existuje řada firem, které pouze přeprodávají jeho produkty), protože tato ochrana je velmi slabá a je nám známo mnoho případů, kdy se řidiči zastoupení těmito subjekty dostali do ještě větších problémů, než kdyby je nezastupoval nikdo.

19.10.2018 D-FENS