Objektivní odpovědností provozovatele se bude zabývat Ústavní soud

Krajský soud v Ostravě podal u Ústavního soudu návrh na zrušení § 10 odst. 3 zákona o  silničním provozu, který zakotvuje tzv. objektivní odpovědnost provozovatele vozidla.

Toto ustanovení zákona č. 361/2000 Sb. zakotvuje odpovědnost provozovatele vozidla za delikty spáchané vozidlem provozovatele bez ohledu na to, kdo byl řidičem vozidla. Tato odpovědnost vznikne i přes to, že provozovatel učinil veškerá opatření, aby při užití vozidla jeho řidičem byly dodržovány povinnosti řidiče a pravidla provozu na pozemních komunikacích. K vzniku odpovědnosti není požadováno zavinění. Tento právní konstrukt byl zaveden v roce 2013 jako tzv. „opatření na problém s osobou blízkou“.

Argumentace použitá v ústavní stížnosti je zejména ústavněprávní a směřuje přímo k podstatě tohoto zákonního opatření. Vytýká mu zejména, že obchází nebo porušuje základní právní principy. Například vyžaduje nesplnitelné konání (provozovatel vozidla, pokud sám není řidičem, nemůže chování řidiče nijak ovlivnit), činí provozovatele vozidla odpovědným za skutky někoho jiného, popírá presumpci neviny a nepřiměřeně krátí procesní práva provozovatele vozidla.

S argumentací se Krajský soud v Ostravě ztotožnil a nadto konstatoval, že omezení základních práv provozovatele svými negativními důsledky přesahuje klady, které představuje veřejný zájem na ustanovení § 10 odst. 3 zákona o silničním provozu.

Navrhovatel žádá zrušení tohoto ustanovení.

Další osud tohoto podání neopomeneme komentovat. Bude zajímavé sledovat, jak se Ústavní soud, jehož rozhodnutí jsou mnohdy zcela zjevně ovládaná veřejnými a dokoncem vládními zájmy, postaví k takto konzistentní argumentaci a jakými argumenty se jí pokusí vyvrátit. Předpokládáme, že i pokud by tento návrh nebyl úspěšný, ukáže další směr ve vedení právního útoku na konstrukt objektivní odpovědnosti provozovatele.

Příloha: Anonymizovaný rozsudek Krajského soudu v Ostravě č.j. 22a85_2014 ze dne 17.03.2016