Ukončí nová vláda obecní radarbyznys?

Programové prohlášení vznikající koaliční vlády ANO, SPD a Motoristů vyvolává nejrůznější reakce. V našem okolí převažují reakce pozitivní, zejména pokud jde o sekci 8. DOPRAVA, kterou najdeme na straně 16 a 17.

Existuje však jedna nepočetná a vlivná skupina občanů, které se líbit určitě nebude. Jsou to provozovatelé obecních radarů, které v České republice rostou jako houby po dešti a které jsou plošně používány k plnění obecních pokladen bez jakékoli vazby na bezpečnost silničního provozu. Umožnil to konstrukt objektivní odpovědnosti provozovatele vozidla spojený s oprávněním rozesílat tzv. výzvy k úhradě určené částky, platný od roku 2013. Prostředky vybrané na „určených částkách“ a pokutách jsou následně příjmem obce s rozšířenou působností, které se o ně následně dělí s provozovatelem radaru a obcí, na jejímž území radar stojí, přičemž dělba „kořisti“ se děje na základě schémat okoukaných nejspíš od lapků a lupičů.

Tento systém udělal z naší země radarovou velmoc. Jsou obce, které na provozování automatizovaného radaru vhodně situovaného na nějakém průjezdním úseku frekventované silnice vyšší třídy realizují mnohamilionové příjmy, mají na to najaté projektové manažery a business plány na roky dopředu. Namátkou můžeme uvést například Vimperk, Říčany, Kyjov, Pohořelice a další.

O nějakou bezpečnost tady vůbec nejde. Obce neváhají pokutovat řidiče či provozovatele například za překročení rychlosti o 1 km/h. jak jsme zaznamenali například v Kolíně nebo v Liberci.

Není žádným tajemstvím, že pouze část takto vybraných prostředků končí v obcích, kde radary fyzicky jsou. Ukořistěné prostředky jsou formou plateb za různé „servisní služby“ vyváděny mimo obecní rozpočty třetím stranám, které následně nezůstanou zainteresovaným místním politikům nic dlužny. Pod ctnostnou maskou bezpečnosti silničního provozu tak probíhá porušování zákona, přičemž na tuto praxi musely opakovaně reagovat správní i trestní soudy, jako například ve Varnsdorfu.

Není také žádným tajemstvím, že obecní a městské automatické radary fungují na základě masivního obcházení zákona. Obecní policie sice mají pravomoc měřit rychlost, ale systémy na výběr „daně z tachometru“ jsou plně automatizované a jejich provoz se odehrává v režii různých servisních organizací, aniž by na fungování takových radarů strážníci dohlíželi nebo na ně měli jakýkoli vliv. Automatické procesy, někde dokonce s podporou pokročilých algoritmů a umělé inteligence generují podání na hlavičkových papírech městských policií i se jmény strážníků, kteří tyto dokumenty nikdy neviděli.

Ve skutečnosti vzniká velmi nerovná situace a pro řidiče nebezpečná koncentrace moci. Obce současně na svém území pravidla silničního provozu formou místní úpravy silničního provozu (značkami) stanovují, současně je radary vynucují, o zjištěných přestupkách vedou řízení a nakonec z toho samy mají profit. Je jasné, že takový systém nemá se spravedlností mnoho společného a nakonec převládne zájem na plnění poklady obce a spřátelených firem, a to je přesně to, co se zde za těch 12 let stalo.

Obce se nyní budou ohánět tím, že jim zlá vláda chce sebrat možnost dělat obecní silnice bezpečnější a „bojovat s neukázněnými řidiči“. Když si však pečlivě přečteme fromulaci, kterou vznikající vláda zvolila, zjistíme, že tato argumentace je zcela lichá. Vznikající vláda v žádném případě nebere obcím možnost měřit rychlost, ale zamezí tomu, aby si z toho obce dělaly byznys jako doposud. Vybrané prostředky tak budou vráceny zpět řidičům v podobě modernější a bezpečnější infrastruktury.

Lze očekávat, že pokud obce nebudou moci dále realizovat profit skrze radarový byznys se spřátelenými a mnohdy velmi obskurními firmami, jejich ochota strojit na řidiče další rychlostní pasti velmi rychle ochladne.

Zvolená formulace „čistý zisk z provozu městských radarů“ navíc naznačuje, že oprávněné náklady spojené s měřením rychlosti budou moci obce pokrýt z prostředků, které na radarech vyberou. To je podle našeho názoru kompromis, který musí být pro obce více než přijatelný. Jiné činnosti, které vykonávají pro bezpečnost svých občanů, musejí financovat ze svých rozpočtů.

Náš spolek je dlouhodobě nositelem jiného, byť velmi podobného názoru. Bezpečnost silničního provozu není obecním zájmem, ale zájem celé společnosti. Veškeré prostředky vybrané na pokutách za dopravní přestupky v režimu zákona č. 361/2000 Sb,  by tak měly být příjmem nikoli obcí, ale státu. Obce nechť si ponechají pokuty za přestupky proti obecním vyhláškám.

Doufejme tedy, že se vládě podaří tento záměr prosadit a narovnat právo, které ohnuli obecní radaroví vyžírkové.