V tomto příspěvku upozorníme řidiče, naše čtenáře a příznivce na některé méně zmiňované aspekty novely zákona o silničním provozu, která vstoupila v platnost 1.1.2024.

Média, dokonce i ta motoristická, prezentují tuto novelu jako „zjednodušení bodového systému“. Na základě našeho rozboru této novely však nemůžeme potvrdit, že by docházelo k nějakému zásadnímu zjednodušení pravidel silničního provozu ani jeho represivních nástrojů. Hlavní cíle novely bychom vytyčili takto:

• prohloubit represi zvýšením trestů a „přitvrzením“ bodového systému
• posílit pravomoci policie vykonatelné „na místě“
• udělit více výjimek ze silničních pravidel většímu okruhu účastnílů silničního provozu zejména z řad bezpečnostních složek
• znemožnit nebo ztížit řidičům obranu ve správním řízení, pokud již na ni dojde
• monetarizace bodového systému, tedy umožnit vybraným subjektům, aby si na bodovém systému vydělaly.

Tato novela nepředstavuje nic nového. Jedná se o velmi mírně upravenou starší novelu ZPPK v podobě, jakou kdysi předložila minulá vláda hnutí ANO. Jen některé z tehdy navrhovaných změn neprošly, například zavedení minimální bezpečné vzdálenosti mezi vozidly v metrech.

Pravděpodobně největší změny se dotkly bodového systému jako centrálního represivního nástroje. Sedmibodové přestupky byly převedeny na šestibodové, což vnímáme spíše jako administrativní opatření. Do kategorie šestibodových přestupků byly dále převedeny některé pětibodové přestupky (překročení nejvyšší dovolené rychlosti o 50 km/h a více, resp. 40 km/h v obci, ohrožení chodce a nezastavení na pokyn). Stejně tak se přesunuly některé přestupky z kategorie tříbodových do čtyřbodových (například překročení nejvyšší dovolené rychlosti o více než 30 km/h mimo obec, resp. o 20 km/h v obci). Ze seznamu bodovaných přestupků vypadlo nedodržení bezpečnostních přestávek řidiči nákladních vozidel. Novela dále ve smyslu posílení monetarizace bodového systému mění pravidla „umazávání“ bodů, kdy kurzem u organizací, kteří poskytují placené „bezpečnostní kurzy“, bude možné dosáhnout „umazání“ čtyř bodů (oproti původním třem), ale nově pouze za podmínky, že řidič nemá žádný šestibodový přestupek. Zatímco předkladatelé novely prezentovali změny bodového systému jako „zjednodušení“ a „zpřehlednění“, podle našeho názoru jde především o jeho zpřísnění a proklamovaná zjednodušení a zpřehlednění jsou zcela marginální.

Upozorňujeme na velmi citelné navýšení dolní i horní sazby trestu zákazu činnosti. Ta může pro vybrané přestupky (odmítnutí dechové zkoušky, řízení vozidla bez potřebné skupiny řidičského průkazu) činit 18 měsíců až 3 roky. Za tyto přestupky nově hrozí pokuta až 75 tisíc korun. Za většinu šestibodových přestupků hrozí pokuta 7 až 25 tisíc korun.

Obecně se dá říci, že průměrná pokuta při nejčastějších přestupcích vzrostla přibližně o polovinu až na dvojnásobek. Stejně tak o přibližně polovinu narostla horní hranice trvání trestu zákazu činnosti, podle § 125c, j-li spácháním přestupku způsobena dopravní nehoda, při níž je jinému ublíženo na zdraví, uloží se za tento přestupek vedle pokuty zákaz činnosti nově na dobu od 6 do 18 měsíců. Zmínit musíme také nově zavedenou zásadu moderace trestů podle následku. Je-li porušením pravidla způsobena nehoda, navyšuje se horní hranice sazby pokuty na dvojnásobek. Za účelem ústavní přijatelnosti je pokuta zastropována na 100 tis. Kč. Desetitisícová pokuta v případě dopravních nehod i bez újmy na zdraví nebude ničím neobvyklým.

V médiích se často dozvídáme, že některé přestupky bude možné projednat pouze domluvou. V praxi by se řidiči na nic takového spoléhat neměli. Ve skutečnosti se to bude týkat pouze přestupků podle § 125c odst. 1 písm. k), tedy jiných porušení zákona, přičemž ale současně i za tyto pokuty lze ukládat pokuty do 1500 Kč na místě. Bud etedy pouze na policistovi nebo strážníkovi, zda po takovém řešení sáhne, současně je třeba mít na paměti, že domluva je také sankce. Vzhledem k tomu, že zejména obecní policie mají jasné zadání vybírat pokuty do obecních pokladen, pokládáme možnost řešení přestupku domluvou za víceméně teoretickou a mající zajistit lepší přijatelnost jinak výrazně represívní novely veřejností.

V souvislosti se sankcemi a jejíich hlavní rolí, tedy plněním obecních pokladen, je nutné poukázat na další nenápadnou změnu, která upravuje tzv společné řízení o více přestupcích. Novela opět zavádí moderaci sankce, kdy se horní hranice sazby pokuta za více přestupků projednaných ve společném řízení navyšuje na pětinásobek horní hranice sazby pokuty ukládané za přestupek nejpřísněji trestný. Aby úředníky při plnění obecních pokladen noebtěžovali občané domáhající se svých procesních práv, zavedla novela omezení procesních práv účastníka řízení v případě porušení zákona zjištěných prostřednictvím automatizovaného technického prostředku používaného bez obsluhy, kdy novela ve svém § 125g stanoví, že v takovém případě se ústní jednání nenařídí. Dalším ustanovením, které dopadne na výběr finančních prostředků od účastníků silničního provozu, jsou ustanovení § 125h odst. 2, kde zákon nastavuje pevnou výši „určené částky“ na polovinu dolní hranice sazby pokuty v příkazním řízení na místě, nebo částku do 750 Kč, pokud domněle přestupkové jednání má znaky přestupku podle § 125c odst. 1 pís. k) (typicky porušení povinností při zastavení a stání). Pokud tedy pro příklad uvážíme nejčastější přestupek, který je zjišťován automatickými radary, tedy překročení nejvyšší dovolené rychlosti o méně než 10 km/h, bude se jednat o jednání se znaky přestupku podle § 125c odst. 1 pís. f bodu 4, kde je rozpětí pokuty od 2000 do 5000 Kč. Nejnižší „určená částka“ za tento delikt tak bude 1000 Kč.

Novela současně přináší již dlouho avizovanou a salámovou taktikou zaváděnou změnu, kdy k projednávání přestupků spáchaných na území hl. m. Prahy budou místě příslušné úřady jednotlivých městských částí, přičemž Magistrát hl. m. Prahy bude v roli odvolacího orgánu. Tím bylo dosud minísterstvo dopravy. Předpokládáme, že městské části a magistrát budou vzorně kooperovat, aby dosáhly výběru pokut do obecního rozpočtu, takže tato změna postavení řidičů ve správním řízení rozhodně nezlepší.

Pokud jde o zmíněné rozšíření pravomocí policie vykonatelné na místě, je třeba zejména zmínit nové ustanovení § 118b odst. 1 pís. d), které umožňuje policii (nikoli strážníkům) zadržet řidičský průkaz řidiči, který při řízení vozidla překročil nejvyšší dovolenou rychlost v obci o 40 km.h/h a více nebo mimo obec o 50 km/h a více. Jedná se o prolomení institutu zadržení řidičského průkazu tak, jak byl koncipován doposud, kdy měl tento institut „detenční“ úlohu v případech, kdy řidič mohl představovat riziko pro své okolí, jak je popsáno v pís. a) – c) tohoto paragrafu (nemá řidičské oprávnění pro danou skupinu vozidel, pod vlivem alkoholu, odmítl se podrobit vyšetření na alkohol a drogy). Policie současně nemá žádnou povinnost předložit řidiči jakékoli důkazy, že skutečně překročil nejvyšší dovolenou rychlost takovým způsobem a takové ustanovení zákona nepochybně staví řidiče do velmi nevýhodné pozice z hlediska okamžité ochrany svých práv.

Další často zmiňovanou změnou zákona jsou speciální pravidla pro nové řidiče. Řidiči do dvou let od získání řidičského oprávnění musejí nově počítat s tím, že se vybodují nikoli po 12 bodech, ale po šesti bodech. K opětovnému nabytí práva řídit je pak povinen absolvovat dopravně psychologický pohovor a školení začínajících řidičů podle zvláštního právního předpisu4).Mediálně široce prezentovanou je pak možnost řídit od 17 let s mentorem, nicméně i zde zjistíme, že to není „jen tak“. Mentor musí být zaregistrovaný jako mentor na úřadě a musí splnit několik podmínek, jedna z nich je, že bude mít v registru nula bodů.

Další mediálně široce prezentovanou změnou je zvýšení nejvyšší dovolené rychlosti na dálnici na 150 km/h. Zákonný konstrukt je však takový, že zvýšit rychlost je možné místní úpravou tam, kde to úřady naznají za vhodné, a již nyní máme určité signály, že to za vhodné nehodlají uznat nikde, nebo za velmi podivných podmínek, jako je například současná instalace úsekového měření rychlosti.

Tento článek neměl za úkol popsar všechny změny novely, kterých je poměrně hodně.

Oficiální informace lze nalézt na webu vládní organizace Besip, nicméně doporučujeme k tam uvedeným informacím a jejich výkladu přistupovat s rezervou, protože spíše nežli o informační zdroj se jedná o P.R ministerstva dopravy. Lepší představu si lze udělat ze série článků na webu Garáž.cz (například zde).

Celkově pokládáme novelu silničního zákona za jasný signál, že ministerstvo dopravy stojí neochvějně na straně represe. Novela reálně zhorší právní postavení řidičů a troufáme si tvrdit, že k bezpečnosti na silnicích také nijak nepřispěje.